Laskavá odpověď panu Ďuranovi na jeho polemiku s blogerem Trčálkem

Sluší se slušně odpověď na článek, který je mi přímo adresován. Činím tak s neskrývanou radostí, je-li totiž nejhorší srážka s blbcem, pak střetnutí, s moudrým člověkem, jako je pan Ďuran, je to nejlepší, co mě mohlo potkat

            Milý kolego Ďurane,

snad Vás mohu takto oslovit, protože pro mne by to byla náramná čest, kdybyste mne považoval za svého kolegu.

            Smím?

            Tedy, milý kolego Ďurane!

            Váš článek, který mi způsobem tak originálním a pro Vás nezaměnitelně typickým dává mat druhým tahem, článek, v němž dotýkáte se těch nejzazších výšin lidského myšlení, článek, proti němuž je Pásmo G. Apollinaira jen pouhým grafomanským blábolem, mne nade vše potěšil, snad ještě víc než zatoulaná vánoční pohlednice od největšího nepřítele.

            Co mi tady na blogu náramně chybí, je totiž polemika, polemika a zase polemika!

            Nebo si snad, kolego Ďurane, dokážete představit, myšlenkový kvas bez polemiky, jež je jeho, takříkajíc solí, stejně jako jsou lidé jako Vy, solí této, a nejen samozřejmě této, země?

            Já teda ne, a napájejte mne magorákem jak chcete!

            Jsem tedy rád, že jste se, kolego Ďurane, zapojil do polemiky. Je to především Vaší zásluhou, že tato naše polemika bude, jak pevně doufám, jednou vzpomínána, nebo ji rovnou zastíní, vedle legendární polemiky, v jejímž rámci se Kundera a Havel snažili přijít, samozřejmě marně, na smysl českého údělu.

            Ano, toho českého údělu, o který se jedná i teď, a který s návštěvou M. Vystrčila v Číně (protože Tchaj-wan je Čína, jak snad víte), neboli přiblblým trucem (nemyslel jste náhodou přiblblým truckem?), jak jste to trefně pojmenoval Vy, souvisí možná víc, než je nám libo.

            Vidíte, uběhlo nějakých pitomých padesát let a teď tuto polemiku ohledně českého údělu vedeme my. Tedy respektive hlavně Vy, protože já Vám jen tak přicmrdávám. Ostatně nic jiného mi ani nezbývá, neboť Vás článek evidentně odkazuje na Masarykovu Českou otázku, potažmo na Masarykův Problém malého národa, kteréžto elaboráty, jak dokazují mnohé narážky na ně, obsažené ve Vašem polemickém článku, máte evidentně dobře načtené, což je ale ovšem u člověka Vašeho formátu naprostá samozřejmost.

            Ale když už se bavíme o člověku Vašeho formátu, jsem rád, že jste si mi takto připomněl (Vaše články, omlouvám se, nečtu), protože Vám chci říct, že už jsem Vás jednou někde viděl.

            Asi už tušíte kde.

            Ano, bylo to na jednom archivním snímku (nacházel se, tuším, vlevo dole), na němž je zachycena manifestace českého lidu na Staroměstském náměstí, jež se konala dne 2. června 1942.

            Stojíte, na tom archivním snímku, hned v první řadě, hezky vzpřímeně a odsuzujete rejdy emigrantské smečky, soustředěné kolem Beneše (ano, toho Beneše, který po válce svůj podíl atentátu na Heydricha vehementně popíral), veřejného nepřítele českého národa.

            A měl jste tehdy pravdu. Český národ nezachránili Gabčík s Kubišem, kteří lezli Západu do řiti, ale právě takoví vzpřímení lidé jako Vy, kolego Ďurane, na Staroměstském náměstí.

            Nu, a dnes zase stojíte v první řadě, a zase máte pravdu, hezky vzpřímený, a zase zachraňujete národ, když pevným hlasem odsuzujete přiblblý truc M. Vystrčila, veřejného nepřítele českého národa.

            „Ještě, že Vás máme, kolego Ďurane! Už tolikrát jste svou pevností, svou vzpřímenou postavou zachránil náš národ!“ děkuji zde přede všemi bohu, že náš národ ráčil obšťastnit takový lidmi jako Vy, raději si ani nepředstavovat, jak by náš národ vypadal, kdyby nebyl tvořen Ďurany, ale Vystrčily.

            Jaká hanba by to byla!

            Díky Vám, kolego Ďurane!

            Snad se neurazíte, když na konec svého článku uvedu verše klasika, který je nemohl napsat o nikom jiném než o Vás:

„Silen buď a nepovol,
jsi-li v lese žití dub;
jsi-li pouze trávy stvol,
schyl se, ale neustup.
Dub anebo třeslice,
drž se půdy, kde jsi vzrost':
zlomí-li tě vichřice,
žil's jak muž - a to je dost.“!