- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Nikdy jsem nepochopil, jak lidé, kterým byla dána nepatrná moc, třebas jen šatem v podobě zeleného mundúru, mohou mlátit vlastní národ. Ptal jsem se, "Mami, proč se ti lidé nechají, vždyť podívej, je jich taková většina. Proč se všichni neobrátí proti těm esenbákům, ti by byli v koncích...vždyť by je ti lidé klidně pak mohli zašlapat i do země. A mami, jak to, že se mezi těmi vojáky nenajdou takoví, co položí obušek na zem, svléknou mundúr a řeknou, že proti svému národu prostě nepůjdou?"
Já vím, byly to naivní otázky tehdy mladého kluka, který měl slzy v očích, když to viděl.....
Pěkně napsané .
Jen bych nechtěl být v kůži toho trola, co si myslel, že lidem pomáhá .
Moc povedené, připomnělo mi to ducha doby, kterou jsem také zažil.
Karma. Správná volba respondenta - to je celé.
perlite Vy. me to moc bavi. tesim se na dalsi varku
fajn den preju
Tak toto se vám Karle povedlo na výbornou.
Jak se u Vašich blogů směju, tady bych zaplakal, takhle se skutečně potkává minulost a dnešek... Staráme se o ně, jak o panenky. Člověk má doma na .... Rudý právo, a oni si tady budou vytírat ...... ...., lepšolidi jedny .....!“ odplivl si řidič, který měl půlku náklaďáku naloženou cihlami, „to je pro starýho, staví dceři chatu u Karlštejna a to mě ještě čeká odpolední šichta na Václaváku, místo toho, abych šel na melouch.“
musel jsem škrtnout pár slov, robot to nechtěl pusti