Koronakrize je jeden velký omyl paní Šichtařové

Slavná a hojně citovaná ekonomka je toho názoru, že za pokles ekonomiky nemůžou primárně všelijaké restrikce a komplikace související s pandemií, ale primárně tzv. záporné úroky. No, každý jsme nějaký...  

            Domovskými přístavy všech centrálních bankéřů jsou centrální banky. Ač ty vypadají zvenčí jako vcelku nenápadné budovy se spoustou zatemněných oken, nejsou centrální bankéři zpravidla šťastnými lidmi. Příčina jejich neštěstí však netkví v tom, že nejsou znalci monetárních teorií, nebo že nebudou v korporátní sféře nikdy pracovat jako ředitelé bank, ba dokonce ani jako ředitelé poradenských společností, to je jen důsledek jejich neštěstí, jehož skutečná příčina tkví v tom, že tito lidé umějí číst.

            Ano, nelze pochybovat o tom, že kdyby neuměli číst, byli určitě mnohem šťastnější, protože z toho, co dnes člověk čte, nelze být než jen nešťastným.

„Pane bože, to je zase hovadina,“ musí si odplivnout jeden nejmenovaný centrální bankéř, když čte x-tý článek jisté ekonomky na téma záporných úrokových sazeb, kroutě hlavou „ta ženská neví, co píše, plete páté přes deváté, kdoví proč se považuje za ekonomku.          

Například tady píše bílé na černém: ,A tak se mohlo přihodit, že politici podlehli dojmu, že recese je chybou kapitalismu, peníze jsou nástrojem k řízení mas a úrokové sazby jsou jen hračkou k plánování ceny úvěrů. A došli k závěru, že by se jim náramně líbilo, kdyby ceny úvěrů byly co nejmenší. Vlastně přímo záporné.‘

            Kde to proboha ta ženská vzala, že ceny úvěrů jsou záporné?!

            Vždyť by to znamenalo, že kdybych si půjčil z banky milión, tak by mi banka platila za to, že jsem si od ní peníze vůbec půjčil!

            Kdo by si pak od banky nepůjčil peníze!

            Ta ženská evidentně nemá o ekonomii ani ponětí, plete si příčinu s důsledkem, vklady s úvěry, komerční banky s centrálními, takovou ženskou bych nenechal řídit ani samořiditelnou vzducholoď!

            Nebo tady třeba píše, že penzijní fondy, budou kvůli záporným úrokovým sazbám ztrátové!

            Jak na to, proboha, přišla?

            Nebo tady píše, že záporné úrokové míry jsou prý neetické, a prý odporují kapitalismu!

            Ale co když je to tak, že právě záporné úrokové míry jsou důsledkem kapitalismu, protože čím dokonalejší, rozuměj tzv. vyspělejší, kapitalismus, tím musí být docela přirozeně cena kapitálu, tedy i peněz, nižší, protože tam, kde je cena kapitálu, tedy i peněz, příliš vysoká, tam se kapitalismus prostě nevyplácí, takže nakonec musí být peníze zákonitě v kapitalismu, pokud se vyvíjí, natolik levné, že jejich cenu nelze určit už nijak jinak, než jen zápornými úrokovými sazbami, což jsme ale zase u ekonomie, které ovšem ta ženská nerozumí ani za mák.

            Ale to jí nebrání, aby nenapsala, už ani bůh neví pokolikáté, že se všechno hroutí jako domeček z karet.

            Kolik má proboha, ta její slavná knížka stránek, jak dlouho nás bude ještě zásobovat svými bláboly z toho svého ekonomického bestselleru?“

            A zatímco nebohý centrální bankéř takto běduje nad cizí hloupostí, ani si nevšimne, že mu po čele leze jakási ospalá moucha, leze, leze, jako by něco hledala, ale pořád nenacházela.

A přitom stačí, jak je celý zpitomělý z toho čtění, aby se jen plácl po čele, a bude po mouše!

Jenže se on po čele neplácne a v tom, v takové maličkosti, tkví veškerá jeho tragédie.