Komu všemu nepřeje pan Horner Vánoce

Pan Horner Zdenek nepřeje Vánoce egoistům, dále válečným štváčům, jakož i neonarcistům. Pokud jsem na někoho ze seznamu pana Hornera zapomněl, tak se mu omlouvám...

            Zdenda měl štěstí. Byl lidumil. Nutno říct, že ne každý nemá takové štěstí.

            Někdo je třeba egoista.

            A někdo jiný je třeba válečný štváč.

            A další je například neonarcista (tento výraz vymyslel sám Zdenda).

            Co si budeme nalhávat, po světě běhá spousta egoistů, válečných štváčů a neonarcistů.

            Ale Zdenda byl, díkybohu, lidumil.

            A protože byl lidumil, slavil Vánoce.

            A protože byl lidumil, slavil je se Sinvárem, vůdcem Hamásu a s Alí Chameneíim, nejvyšším vůdcem Íránské islámské republiky.

            Oba dva vůdcové byli prakticky taky lidumilové jako Zdenda a tak se oslava Vánoc odehrávala v přátelském a pokojném duchu, chyběl snad už jen Václav Klaus.

            Ale i tak si naši lidumilové Vánoce parádně užili.

            Jedli, pili, ujišťovali se o tom, že jsou lidumilové, až přišla ta dlouho očekávaná a vyhlížená chvíle, kdy se zase po roce rozbalují vánoční dárky.

            „To je pro tebe!“ ukázal Zdenda Sinvárovi na malou krabičku.

            „Kondomy Primeros! Já mám takovou radost!“ zvolal Sinvár, když rozbalil dárek.

            „A to je tvoje,“ ukázal Zdenda na trochu větší balíček.

            „Atomovka! Konečně zničíme Izrael, USA i celý Západ, včetně Saúdské Arábie!“ zvolal radostně Alí Chaneneí, když rozbalil dárek a našel v něm atomovku.

            Zdenda měl radost, že se lidumilům jeho dárky líbí.

            Oba lidumilové se na sebe podívali a pak společně ukázali na třetí balíček pod stromečkem.

            „A to je tvoje. Od nás,“ řekli s úsměvem.

            „Hlava židovského rukojmího!“ zvolal nadšeně Zdenda, když rozbalil svůj dárek, krásnější vánoční dárek opravdu nemohl dostat, a radostně dodal, „schovám se s ní do sklepa! Ve sklepě máme skvělou akustiku a nikoho koledováním si nebudeme nijak iritovat!“

         A tato, zdánlivě nesmyslná, slova by se měla do kamene tesat, protože mluví za vše.