Když to nešlo přímo přes Dněpr, možná našel Ladik druhou trasu

Ladikovi se nepodařilo dostat do Kyjeva přímo přes Dněpr, tak to vzal do Kyjeva oklikou přes Dněpr s odbočkou do Gruzie, kde prohnilý Západ vzal našim čtyři hráče, aby mohla multikulturní Anglie vyhrát nad hrdým Českem!

Prigožin se přesunul do Běloruska, aby mohl pohodlně zaútočit na Kyjev, aniž by se musel namáčet v Dněpru, který je u Bachmutu obzvláště široký, skoro tak jako Ostravice v Porubě.

Munice měl na to dost, protože kolik potřebuje jeden člověk munice?

Jednomu člověku klidně stačí i jeden náboj, ten poslední, když chce zaútočit z Běloruska na Kyjev.

Ale Prigožin nebyl sám!

Byl s ním ještě Ladik.

„Počkej, kamaráde, ve dvou se to táhne! Dobří přátelé se i o ten poslední náboj podělí! Půjdu s tebou na Kyjev!“ nabídl Ladik Prigožinovi své přátelství a společnost při tažení na Kyjev.

„Pojď, věrný můj druhu! Budu ti cestou vařit na co si vzpomeneš, bude nažraný každý den,“ vřele odpověděl Prigožin Ladikovi.

A tak se ti dva vydali spolu na Kyjev.

Nemají to daleko, za tři dny tam budou a až tam budou, tak se z toho Fialovi orosí brýle.

A Zelenskyj?

Zelenskyj bude křičet na celé kolo: „Nepotřebuji munici, potřebuji odvoz!“

Ale už bude pozdě, když jde o banderovce, nezná Ladik slitování, rád jim přenechá svou půlku posledního náboje.

Moloděc, ten náš Ladik!