Kardinál Duka byl čestný člověk, který dokázal uznat svůj věroučný omyl

Opravdu nevím, jestli by něco takového například dokázal takový prof. Halík, čestně a otevřeně uznat, že se mýlil v nějaké věroučné otázce...

Někdy okolo roku 1084, tedy za papeže Řehoře VII., který vyhlásil neomezenou vládu papežů nad světem, včetně Číny a Japonska, jsem se dostal s kardinálem D. do velmi ostrého věroučného sporu, bylo to taky na podzim, přesně jako teď, kdy je taky podzim.

Šlo o to, v tomto sporu, že kardinál D. nechtěl ani za nic uznat moji tezi, že Bůh je tím největším nihilistou. Neústupnost, s jakou kardinál D. hájil věrouku Církve, které zasvětil celý svůj požehnaný, bezpochyby zbožný a svatý život, nelze, než ocenit.

A rovněž je třeba ocenit, s jakou pokorou následně uznal i svůj omyl a dal mi bezvýhradně za pravdu, neboť Pravda zjevená nám Bohem o Něm samotném, může být, už z principu, vždy jen jedna. A všechno mimo tuto pravdu není nic než jen bludem.

„Mýlíte se, Vaše Eminence, když odmítáte věřit Pravdě, kterou vám předkládám k uvěření a to docela nezištně, protože za to od vás nic nepožaduji,“ řekl jsem tehdy kardinálu D. právě ve chvíli, kdy náš věroučný spor gradoval. „Vás váš omyl nic nestojí. Mě by však, podle toho, čemu věříte, stál můj omyl věčné zatracení.

Vězte však, že Bůh je nihilista a vězte, že vám to snadno a lehce dokážu, pomocí vašich vlastních argumentů. Tvrdíte, že Bůh není a nemůže být nihilistou.

Ale proč by nemohl být?

Změní vaše zarputilé odmítání této zjevné, protože zjevené Pravdy něco na samotné existenci Boha?

Nezmění to vůbec nic, ba dokonce to ani na našem postavení vůči Bohu. Mé i vaše postavení vůči Bohu je stejné, i když vy jste, dle svého přesvědčení, kardinál a já zase tvrdím, že Bůh je nihilista.

Proč bych měl být já za to zatracen na věky a vy naopak spasen, odsouzen k životu věčnému, to jest k věčnému bytí?

Já nebudu zatracen za to, že to tvrdím a vy nebude navěky spasen jen proto, že tomu odmítáte uvěřit.

Proč?

Protože je to Bohu zcela lhostejné, neboť je nihilistou.

A proč je Bůh nihilistou?

Bůh je nihilistou, protože Bohu není nic svaté a ani mu svaté být nemůže. Pokud by Bohu bylo něco svaté, znamenalo by to, že je něco nad ním a to něco, je teprve skutečným Bohem. Jinými slovy, Bůh je Bohem jen tehdy, je-li popřením sebe sama.

Ano, jen tehdy lze o Bohu tvrdit, že je Bohem, protože jen Bůh může popřít, či chcete-li, negovat sám sebe!

Proto je Bůh nihilistou, a proto jsou mu naše lidské kategorie dobra a zla zcela lhostejné. Pro Boha neexistuje nic než jen jeho vůle, na základě které ovšem Bůh sám porušuje a popírá své vlastní Boží zákony na důkaz toho, že je Jeho vůle skutečně všemohoucí a skutečně Boží.

Proto vůči Bohu nemohou platit žádné zákony, a proto Bůh žádné zákony a tedy ani žádné mravní kategorie neuznává a proto ani po nikom žádné dodržování jakýkoliv, natož pak lidských, zákonů nevyžaduje, neboť jen takový zákon je Boží, který požaduje popírání a nedodržování sebe samotného!

A proto bude spasen i ten největší hříšník, to jest já, který tvrdím, že Bůh je nihilistou!

Bude spasen ne na základě Boží lásky, ale proto, že Bůh je nihilistou!

Bude spasen, protože Bůh je nihilistou, který dokazuje svoji všemohoucnost svým vlastním sebezničením a tedy neexistencí, jež je věčnou Boží existencí, protože Boha může popřít zase jen Bůh, Vaše Eminence.“

Kardinál D. chvíli mlčel, přemýšleje zjevně o tom, co jsem mu právě vyjevil. A když si promyslel, co potřeboval, pronesl s pokorou pro něj tak typickou, že mám pravdu a on se skutečně mýlil, když popíral, že Bůh je nihilistou. Načež dokonce prohlásil, něco v tom duchu, že vystoupí z Církve, je-li v ní nucen věřit něčemu jinému.

Ale to už jsem mu naštěstí rozmluvil, protože čím jiným by se ten starý dobrák živil než vybíráním desátků?