Láďa Jakl Václava Klause prostě žere.

Odpověď na otázku, proč může být Václav Klaus vnímán jako člověk k sežrání, lze možná najít v nedávných slovech pana Dandy v jedné s diskusí.

Ten u jeho kritiků (či přímo odpůrců) vnímá absolutní nepochopení pravého člověčenství, které nemá nic společného s nějakým princem na bílém koni (kterého ti netolerantní reliktové minulého režimu bláhově vyhlížejí jako dokonalého generálního tajemníka UVKSČ), ale v životodárné, státotvorné a inspirující směsi kladných a záporných vlastností. Takové tvořivé směsice by možná mohlo být dosaženo i jinou konstelací. Například temným rytířem se stádem bílých koní řehtajících v temně šedé ekonomice. Protože je údajně v každém člověku něco dobrého či dokonce světlého, pochopil jsem slova pana Dandy jako vzpouru proti unyle nudnému světlu. Ve smyslu: Kolikrát jsi temný, tolikrát jsi člověkem.

Jako obvykle je autor mimo mísu.

Ano, mimo tu Vaši.