Josífek Nožička se nemýlí, Česká televize je naše jediné objektivní médium!

Jsem hrdý na to, že mohu souhlasit s panem Josífkem Nožičkou, jehož blog se tentokrát neskvěje na titulní stránce, což je pochopitelně ohromná škoda

            Osoby: První pomocný učitel

                        Druhý pomocný učitel

První pomocný učitel a druhý pomocný učitel hovoří spolu v rámci on-line výuky. První pomocný učitel je oblečený do modrošedé pruhované mikiny, druhý učitel je ve světlém nátělníku

PRVNÍ POMOCNÝ UČITEL: „Řeknu vám, pane kolego, ten nouzový stav není opravdu špatná věc, dobře že nám ho prodloužili. Jindy bychom ještě hnili ve škole s poškoláky, na to jsme ředitelům, my pomocní učitelé až moc dobří, ale teď můžeme aspoň v klidu sledovat mistrovství světa v biatlonu.

            Ale co to, pane kolego?

            Vždyť vy pláčete! Nelžu, ale po tvářích vám stékají slzy. Ale to nejsou slzy radosti, to jsou slzy z hoře, to já dobře znám, co já se tak naplakal, když se STAN a Piráti spojili do koalice!“

DRUHÝ POMOCNÝ UČITEL: „Bé, bé, bé!“ (druhý pomocný učitel pláče)

PRVNÍ POMOCNÝ UČITEL: „Snad kolego nepláčete proto, že Davidová vyhrála a Sáblíková kvůli tomu zase nebude první ve Sportovci roku, protože pro některé progresivistické sportovní novináře je zlato víc než stříbro, a to máme ještě před sebou olympiádu, a nedej bůh, aby skutečně byla, a nedej bůh, aby Krpálek obhájil zlato, to by se Martina pomalu nevlezla ani do desítky!“

DRUHÝ POMOCNÝ UČITEL: „Bé, bé, bé!“

PRVNÍ POMOCNÝ UČITEL: „No tak, neplačte, vždyť to bylo v České televizi! Copak tomu věříte? Určitě vyhrála nějaká Ruska, druhá byla taky určitě nějaká Ruska a třetí taky nějaká Ruska, proto to Česká televize celé zfalšovala, a taky proto, aby Sáblíková nevyhrála Sportovce roku!

            Já je dobře znám, ty hajzly z České televize, vždyť jim platím výpalné každý měsíc jako mourovatý!

            Ale jen počkejte, všeho do času, však oni tam Veselý, Matocha a Lipovská udělají pořádnou čistku. Všichni levičáci poletí ven, kam se na ně hrabe Biden!“

DRUHÝ POMOCNÝ UČITEL: „Bé, bé, bé, když já jsem ztratil notičky.“

PRVNÍ POMOCNÝ UČITEL: „Notičky? Jaké notičky? Od České mše vánoční?“

DRUHÝ POMOCNÝ UČITEL: „Ne, notičky od článků a teď nevím, co napsat, bé, bé, bé!“

PRVNÍ POMOCNÝ UČITEL: „Sakra, to je průser, kam se na to hrabe Davidová! Ale počkejte, něco mě napadlo. Když nemáte ty notičky, co kdybyste napsal něco o Navalném a Assangeovi? Víte, koho  a co myslím, jako že Navalný dostal za nedodržení podmínky jenom tři a půl roku natvrdo, ale Assengeovi hrozí 175 let? Co?“

 DRUHÝ POMOCNÝ UČITEL: „Bé, bé, bé, o tom jsem už přece psal.“

PRVNÍ POMOCNÝ UČITEL: „Hm, ono se to samo nabízí, to je fakt. Ale počkejte, co kdybyste třeba napsal, že je ministr Petříček skrytým ministrem za TOP 09, jako, že nechce pustit do Dukovan Rusy, kdežto Zeman tam chce pustit jenom Rusy?“

DRUHÝ POMOCNÝ UČITEL: „Bé, bé, bé, o tom jsem už taky přece psal.“

PRVNÍ POMOCNÝ UČITEL: „No je, fakt, že ono se to taky samo nabízí. Ale počkat, už to mám! Co kdybyste napsal něco o České televizi? Jako, že nebýt naší objektivní České televize, tak by představitelé demokratické opozice neměli vůbec možnost oslovit své potenciální voliče, a především vyvracet všechny lži, kterých se na občanech dopouští naše podvodem zvolená vláda? Jako že, kdyby nebylo České televize, tak by lidi neměli vymyté mozky a volili by automaticky ANO?“

 DRUHÝ POMOCNÝ UČITEL: „Bé, bé, bé, o tom už jsem taky psal.“

PRVNÍ POMOCNÝ UČITEL: „No, jo taky o čem jiném psát pořád dokola, zvlášť když jste na titulce pečený vařený? Ale teď to mám! Napište něco humorného, pane kolego! Na to přece nepotřebujete žádné notičky! Co říkáte? Neříkejte, že už jste taky napsal něco humorného!“

DRUHÝ POMOCNÝ UČITEL: „No tak určitě, humorného jsem nenapsal nikdy nic, protože píšu, už dvanáct let, o politice, školství a sportu a moc mě to baví. A jak se to prosím vás, píše, to něco humorného. Je to moc těžké?

PRVNÍ POMOCNÝ UČITEL: „Právě, že ne! Je to to nejlehčí na celém světě, tomto i onom.“

DRUHÝ POMOCNÝ UČITEL: „Fakt?“

PRVNÍ POMOCNÝ UČITEL: „Fakt! Vezmete třeba dva sousedy, kteří budou odklízet sníh, protože ho napadlo pět centimetrů, nejlépe někde na Valašsku.

            ,Vypadni! Vypadni odtud, já dobře vím, že se díváš na Otázky Václava Moravce a na Fridrichovou!´ křičel by první soused na druhého.

            ,Co je ti, Pavle? Tobě ten prašan leze na mozek. Já a dívat se na Českou televizi, jak jsi na to přišel?´ divil by se druhý soused.

            ,Je mi z tebe na blití! Určitě volíš Piráty! Nebo ODS! Máš jen Antibabiše!´ křičel by první soused a mával lopatou.

            ,Pavle, ty ses zbláznil, copak nevidíš, jaké jsou ideální podmínky na běžky a ty mluvíš o politice!´ divil by se druhý soused.

            ,Nemluv mi o běžkách! Chceš abychom všichni pochcípali na covid!´ nedal by se zmást první soused.

            ,Ale Pavle, chtěl jsem tě jen zeptat, čím mám namazat?´

            ,Tak namazat říkáš? Med kolem huby jsi mi chtěl? Lapit do tenat a uvrhnout do otroctví, změnit mi pohlaví, udělat ze mne černou lesbu, donutit, abych zradil Martinu Sáblíkovou, abych přísahal, že Davidová je lepší? Do temného lesa zavést a tam mne nechat roztrhat medvědem jako toho nejposlednějšího Trumpa?

            To všechno jsi chtěl, a ví bůh nade mnou, že i mnohem víc?

            Ale voda není krev a parafín není vosk!

            A stříbro je jen pro borky, abys věděl. Jdi a dívej se na ten svůj blbý biatlon, víš dobře, o čem mluvím, ne já, ty se navěky ztratíš v bílé stopě, do cíle nedojdeš, hůlky ti zlomí, od České televize oddechne si celá naše zem!´ vmetl by první soused do tváře svému sousedovi.

            ,Hotový Hamlet! Kam se na něj hrabu, kdo by to něj byl řek! Je dobré mít souseda génia, člověk se aspoň něčemu přiučí a prašan? Čert ho vem, hlavně, že nemám v hlavě nasráno!´ řekl by druhý soused.

            ,Vidíš, že to jde, když se chce. Kdepak biatlon! Střílet do terčů, jak malé děti! No, nic už musím domů, než jaro zaklepe na jazyk a ledy začnou praskat jako loňské rty. A ty?´zeptal by se první soused.

            ,Já taky. Všichni tam jednou musíme, než arabské jaro zaklepe na bílé skráně a rty začnou praskat jak zemské kry. Domů, měj se,´ loučil by se druhý soused, ale první soused už by byl dávno doma.

            Tak to napiš a máš to v suchu!“

DRUHÝ POMOCNÝ UČITEL: „No to je legrace, hehehe! Jak se druhý soused loučí, ale ten první je už dávno doma, hehe! A pak, že humor není moje silná stránka, hehe, ale zakázané ovoce nejvíc chutná, hehe!“

PRVNÍ POMOCNÝ UČITEL: „Konec dobrý, všechno dobré, jen aby nám ústavní soud nezrušil ten nouzový stav. Ale jak už jsem řekl výše, nic takového si nepřeji, a pevně věřím, že většina racionálně uvažujících občanů také ne, ať už fandí na politické scéně komukoliv. Důsledky takové absurdity bychom totiž nesli všichni, ale hlavně my, pomocní učitelé, a je otázkou, jestli by ve výše popsaném případě vyhrálo právo, nebo spíše právníci a koronavirus, musím se na to pořádně obléct.“

DRUHÝ POMOCNÝ UČITEL: „Hehe, hehe, to je sranda, musím si na to sundat mikinu, ať se můžu smát naposled, hehe!“

            První ponocný učitel si obleče pruhovanou mikinu, druhý pomocný učitel si zase mikinu vysvleče, takže se směje jen v nátělníku