Jděte už, greténi, někam se zeleným strašení, na silvestra v roce 1979 byl taky hic!

Na Silvestra 1979 byl hic zrovna jako letos a pak udeřily arktické mrazy, tak si to svoje strašení strčte laskavě někam a ty vaše údajně obnovitelné zdroje a green deal taky!

Dnes je v náramné oblibě zelené strašení, nemyslím to, že když zrušíme uhelné elektrárny, tak bude konec světa. Myslím to druhé strašené, podle kterého se pý se musejí zlikvidovat všechny uhelné elektrárny, aby se zabránilo globální změně klimatu.

Prdlajs!

Opak je pravdou, jenže zeleným fanatikům to jaksi nedochází. Musí se spalovat ještě více uhlí, aby byla zajištěna stabilita elektrorozvodné soustavy, a musí se spalovat ještě více benzínu a nafty, aby ekonomika prosperovala a lidé nežili v chudobě.

Je to jednoduché jako facka a letošní tzv. rekordní silvestr (haha, vsadím se o celý svůj měsíční příspěvek na bydlení, že před třemi miliardami lety bylo tehdy na Silvestr mnohem víc teplo a vůbec nic se nestalo, právě naopak z toho tehdejšího silvestrovského hicu vznikl život, což vám potvrdí i sám bůh), mi jen dal za pravdu, že vliv člověka na globální oteplování je zcela minimální.

Letošní horký Silvestr dal totiž vzpomenout na televizní Silvestr v roce 1979, což jsem dal hned k dobru v silvestrovské společnosti, v níž jsem se právě nacházel.

„Já by všem těm dnešní harantům připosraným z budoucnosti, všem těm greténům pořádně vyliskal, aby se jim rozsvítilo v té jejich palici,“ začal jsem svoji vzpomínku, zatímco všichni pozorně naslouchali, „toho jejich strašení mám už plné zuby, protože v roce 1979 byl na Silvestra taky takový hic, že chlapi chodili v trenýrkách a ženské si sundávaly podprsenky, protože se v nich potily.

Co ti dnešní mladí o tom vědí?

Nic, protože jim zelená bruselská propaganda úplně vymyla mozky.

Jenže už po půlnoci, na Nový rok se prudce ochladilo a následně udeřily takové mrazy, že se měsíc nechodilo do školy.

Dnes mladí stávkuji kvůli klimatu, aby nemuseli chodit do školy, ale tehdy se nemohlo chodit do školy právě kvůli klimatu!

Tak ať mě nikdo nestraší teplým Silvestrem, protože já si dobře pamatuji na arktický leden 1979!

Rád bych proto všem oteplencům připomněl, to, co nám říká pan Kanda. Pan Kanda nám říká, že středověkém klimatickém optimu (cca roky 1100-1300 našeho letopočtu) bylo tepleji než dnes. A to tenkrát neexistovaly žádné člověkem způsobené emise a skleníkové plyny. Bylo tepleji a k žádné katastrofě nedošlo. Permafrost se s tím v pohodě vypořádal a hladina moří katastroficky nestoupla. 

A i kdyby snad stoupla, lidi bylo tak málo, že by byli ještě za to vděční, protože by se tím zmenšila pevnina a oni by si nepřipadali tak ztracení, měli by k sobě blíž, neexistovaly by žádné rozsáhlé neobydlené plochy.

No, a pak přišla malá doba ledová s minimem v letech 1600-1700. Po jejím odeznění se opět otepluje. Ale ani dnes, po 300 letech, nejsme na hodnotách z let 1100-1300, takže prostor pro oteplování tady pořád ještě a to, že potřebujeme sníh, aby na jaře nebylo sucho, to jsou jen kecy. Když bude sucho, tak se prostě sebereme a potáhneme o kus dál, tam kde sucho není. Kočovníci to taky dělali celá staletí a byli vitální a zdraví jako řípa, neměli sto pohlaví jako my dnes a to měli jen koně, kdežto my dnes máme auta, dokonce obytňáky, takže se musíme klidně přemístit i o tisíc kilometrů za den!

Takže, milí oteplenci, na nějaké katastrofické vize fakt nevěřím a nic takového na mě nezkoušejte!

Raději se podívejte do historie. V teplých periodách bylo bohatství a prosperita. V těch chladných pak neúroda, bída, války a zmar. Teda když nepočítáme dnešek, kdy je sice teplo, ale jinak je taky bída, zmar i válka.

Ale za to může Fiala a jeho vláda, a ne spalování uhlí!

Víte, co bych vám přál?

Přál bych vám, co jsem zažil, zažít ledovou katastrofu v lednu 1979 a pak byste s tím svým strašením přestali, protože byste zmrzli!“

Se svou vzpomínkou jsem slavil velký úspěch, protože všichni křičeli: „Bravo! Přesně tak!“

No a pak, protože se pomalu blížila půlnoc, jsem se vyhrnuli ven a začali tam na záhoně trhat jahody, abych ji bylo dost do šampaňského.

A toho, kdo mě snad chtěl strašit zralými jahodami lednu, odpálkuji pohádkou o Dvanácti měsíčcích, ve které Maruška taky trhala v zimě jahody a žádná hladina moří nestoupla a lidstvo taky nevymřelo, vy zelení dementi!