Já jsem taky Pitomio!

My všichni jsme Pitomio! Podobnost s kýmkoliv je samozřejmě čistě náhodná. Ať žije svoboda! Ať žije přímá demokracie! Za odvolatelnost politiků!

Pitomio přišel konečně domů ze sněmovny, vysedával tam jako poslanec zpravidla až do zavíračky.

Otevře dveře, rozsvítí a co nevidí, u něho doma sedí nějaký člověk. je oblečený jako klaun a usrkuje saké, jako by se nechumelilo.

A kdyby jen usrkoval saké, on to saké zajídal i suši!

Když ten člověk spatřil obyvatele bytu, v němž se nalézal, omluvně se usmál, řka: „Ahoj, trochu si dávám do trumpety. Nevadí ti, že jsem si u toho nerozsvítil, viď, že ne?“

„Co tady děláte?! Zavolám policii!“ vykřikl samozřejmě předseda Pnutí Svobody a Přímé Dementokracie.

„Co bych tady dělal? Ty mě nepoznáváš? Já jsem Pitomio. Stejný Pitomio jako ty!“ zvolal vesele ten člověk.

„Já jsem Pitomio!“ zvolal pochopitelně rozhořčen na nejvyšší možnou míru Pitomio.

„Co křičíš, jak na lesy? Vždyť neříkám, že nejsi Pitomio. Jsi Pitomio a já jsem taky Pitomio,“ řekl s klidem ten druhý Pitomio, dodávaje, „dej si saké. Je vynikající!“

Nalil do pohárku saké, podal jej Pitomiovi.

Ale ten si kalíšek nevzal, natož aby jej vypil a tak se trochu uklidnil.

„Já jsem Pitomio! Jenom já a nikdo jiný!“ vykřikl.

A sotva to vykřikl, začali se najednou do jeho bytu hrnout úplní cizí lidé.

„Já jsem taky Pitomio!“ volal každý z těch lidí, a vypadalo to, že to opravdu myslí vážně, protože všichni byli oblečeni jako klauni.

Za chvilku byl byt plný Pitomiů tak, že se v něm nedalo hnout.

„Někdo musí ven. Někdo, kdo není Pitomio!“ zvolal ten úplně první druhý Pitomio, který pil po tmě saké a zajídal to suši.

„My všichni jsme Pitomio!“ křičeli všichni Pitomiové.

„Tady ten není Pitomio! Jednou se kvůli tomu soudil! Vyhoďme ho ven!“ ukázal ten úplně první druhý Pitomio na Pitomia., kterému byt patřil, včetně kvalitní sbírky moderního umění.

Než se Pitomio nadál, popadli ho ostatní Pitomiové a vyhodili ven z bytu, okamžitě zabouchnuvší za sebou dveře.

A tak byl Pitomio právem potrestán za to, že jednou soudil za to, že není Pitomio.

Jo, kdo s čím zachází, tím taky schází, to už věděli naši předkové před tisící lety.