Islamistický teror je jen kouřová clona

Jestliže je islamistický teror zvěstováním soudného dne, pak nemůže nemít svoji cenu. Oddělila se od Homo sapiens sapinens evoluční vývojová větev, kterou jsou muslimové? Čtěte grafomanské bláboly, budete moudřejší!

            Za více jak pět set let (tj. za cca téměř dvě stě tisíc dní), které uplynuly od chvíle, kdy přišla na svět první písemné zmínky o naší vesnici,  nedošlo u nás k žádnému teroristickému útoku.

            Jen asi před pěti lety najela opilá, ani ne třicetiletá, řidička do masopustního průvodu. Ale to nebyl pochopitelně teror. Ta ženská byla jen opilá a účastníci masopustního průvodu ostatně taky, včetně toho, který už to nerozchodil (jméno s ohledem na jeho památku záměrně neuvádím).

            Opilý nebo zfetovaný člověk za volantem není pochopitelně terorista, protože i když někoho přece jen zabije, nebo zraní, nečiní tak ve jménu žádné ideje, natož Alláha, který chlast zakazuje, ale jen prostě proto, že je narvaný.

Jeho cílem není vyvolat strach, jeho cílem je toliko dostat se v autě z bodu A do bodu B, přičemž má rozpoznávací schopnosti natolik snížené, že ani nedokáže rozpoznat, že má snížené rozpoznávací schopnosti.

Skutečný teror jsme poznali až včera, kdy i k nám do vsi konečně dorazil onen trend, který už se vlastně stal docela běžnou součástí života v Evropě. Všechny okolní vsi už ostatně teror okusily, už poznaly jaké to je, jen my jsme byli poslední široko daleko, kterých se to, samozřejmě jen zdánlivě, netýkalo.

Ale včera najela do skupinky turistů, kteří si na návsi četli informační tabuli o historii obce (tabule byla zbudována pomocí dotací z EU) dodávka. Její řidič vyskočil a začal utíkat pryč, přičemž zároveň dva ozbrojenci vtrhli do naší hospody, aby tam vzali rukojmí, ale hospoda byla naštěstí, díky zákazu kouření, prázdná.

S kvílením přijely sanitky a policejní auta, nad hlavami nám začal létat vrtulník. Atentátníka dopadli za pár hodin, skrýval se v poli, stejně jako byli asi po tříhodinové přestřelce, které se účastnili i naší myslivci, zlikvidováni i ti dva ozbrojenci.

Nemusím snad ani říkat, že to byli muslimové.

Pocit bezpečí, který jsme v naší vsi dosud měli, navzdory tomu všemu, co se děje ve světě, byl pochopitelně bezpečně zničen.

„Jak k tomu přijdeme? Kdo jsou ti lidé, kteří se takto vlamují do našich životů? Proč vůbec existují? Odkud se berou? Nikdo je přece tady nechce!“ ptal jsem se sám sebe a jediné, co mě na tom potěšilo, že ode dneška už nemůže Pepek Vyskoč, náš obecní blázen a ras, obhajovat islám jako mírumilovné náboženství, už nemůže říkat, že teror s islámem nemá nic společného, když už to máme i u nás, tenhleten terorismus.

Však jsem mu to taky při první příležitosti řekl.

„Pepku, tady to máš černé na bílém! Jsi blázen, když obhajuješ islám!“ řekl jsem mu, když jsem ho uviděl z auta a zastavil u něho.

Pepek, v reflexní vestě a pytlem do kterého sbírá přejetá zvířata (ježky, kuny, kočky, lišky, zajíce, sem tam i nějakého hada) však jen povyskočil a zamečel: „Mééé, to není islámský terorismus, to je automobilový terorismus, méée!“

„Jdi do hajzlu, Pepku! Ty budeš ty muslimy obhajovat tak dlouho, až ti dá někdo přes hubu, nebo tě ti tvoji muslimové sami srazí autem!“ rozčílil jsem se.

„Já neobhajuji žádné muslimy, méé. Já konstatuji jen holá fakta, mééé!“ zamečel zase protivně Pepek Vyskoč a zakřenil se tak, divže jsem nevyletěl z kůže.

„Jdi do hajzlu! Jak8 holá fakta, ty kreténe?!

Už i u nás vjeli muslimové do lidí, to už neokecáš!

A Hepnerovou do toho nepleť!

To už je dávno, a navíc ji šibalo stejně jako tobě! Navíc to byla lesba, a do těch lidí jen nejela, nejezdila po nich sem a  tam,“ křikl jsem na blba.

„Mééé, mééé!“ zamečel Pepek, ale pak najednou začal mluvit tak, jako by vůbec neměl žádné papíry na hlavu, jako by vůbec nebyl obecní blb a obecní ras, aspoň mi to v první chvíli tak, připadalo, „všude jsou auta, auta a zase nic než auta. Celý svět je zaplaven auty, je zaplaven neustálým pohybem, neustálým hlukem, je zahlcován informacemi.

Tato planeta není planetou lidí, ale planetou aut!

Jsme technologicky vyspělá civilizace, máme vzdělanostní ekonomiku, a přece nás pár set islamistů, vousáčů, anebo ani ne vousačů, ale jen puberťáků a adolescentů, kteří možná ani neumějí číst, kteří znají toliko nazpaměť Korán, a možná ani to ne, protože znají jen ty verše, kde se mluví o zabíjení nevěřících, drží dokonale v šachu, protože kdykoliv mohou sednout do jakéhokoliv auta a zabíjet!

Není to legrační?

Není to komické?

Chceme dobývat cizí planety, chceme budovat chytrá města a pár pologramotných týpků nás dokáže paralyzovat tím nejjednodušším způsobem!

Dokážou to, protože my jim sami dáváme zbraně, sami je k tomu ponoukáme!

Co by se stalo ve středověku, kdyby chtěl někdo někde na někoho zaútočit jako dnes teroristé?

Maximálně by pobodal dva nebo tři lidi někde na tržišti a to by bylo všechno, nedělalo by se z toho vůbec nic, byla by to jen čistě lokální záležitost.

Ve středověku ale nebyli žádní turisté, žádná auta, žádná média.

Bylo jen ticho, lidé se nepřelévali sem a tam!

Nemohly se tvořit žádné teroristické sítě!

Ale dnes?

Není nic lehčího, než sednout do auta, a najet do lidí, než sednout do letadla a dostat se kamkoliv za účelem páchání teroru.

Jak chceme, prosím pěkně, proti tomu bojovat?

Ozbrojit se legálně drženými zbraněmi, a vzájemně se pak vystřílet i bez teroristů, například když nám někdo ťukne do auta, na což je spousta lidí háklivých?

Co když právě o to jde?

Agresivita mezi lidmi roste i bez koránu. To je tím hlukem, neustálým pohybem, věčným kvílením sanitek a policejních aut, záplavou informací, podněty, kterými je zasypáván lidský mozek..

Milióny let se lidé vyvíjeli, žili v tichu, aby posledních pár let upadli do strašlivého deliria, aby se stali již takřka nepříčetnými.

Co na tom změní těch pár islamistických teroristů?

Sami se takto hubíme!

Ostatně ty teroristy může radikalizovat kdokoliv, každý komu se hodí chaos.

A kniha ze sedmého století, která přikazuje zabíjet nevěřící, pár jejich veršů, se k tomu náramně hodí, protože je nečekaně moderní, nebo rovnou post moderní.

A možná je to už dílo superinteligence, která to už tady začíná pomalu čistit.

Ano, to ve skutečnosti nezabíjí muslimové, adolescenti, kteří věří v svých zabedněných hlavách kdoví, čemu to zabíjí superinteligence.

Copak i bůh není než jen superinteligencí?

Copak výplod chorého mozku prorokova není než jen dílem superinteligence?

Nevíš dne a hodiny, kdy ty sám sedneš za volant auta, jehož jsi otrokem, a najedeš do nějakých blbých turistů, lidí, kteří nemají nic lepšího než práci, než létat letadly sem a tam, najedeš proto, abys prožil něco skutečného, procitl z nesmyslného snu, kterým je lidský život.

Neobhajuji teror, ale dokážu si představit, co zažíval ten puberťák, když masakroval v tu chvíli bezbranné lidi autem, v kterém točil volantem, věřím tomu, že v tu chvíli už byl jednou nohou v ráji, co by jiní za to dali, mééé!“

Pepek Vyskoč zamečel a zase byl obecním blbem.

„Jestliže je náš život nesmyslný, jestli nám to teror ukazuje, pak může být ale docela tak dobře nesmyslná i existence boha, superinteligence, která za tím vším stojí, která si nás zotročila, která nás vrhla do tohoto blbého a strašlivého světa, v němž je náš mozek drcen ze všech stran, v němž lidé neudělají krok pěšky, aby si pak zároveň dávali za cíl uběhnout maratón v davu lidí, a tak překonali sami sebe, do světa, v němž je všechno směšnější a směšnější, kde nám výživoví poradci radí, co máme žrát, do světa, kde nejnormálnější lidé jsou blázni mlčky hledící před sebe do zdi.

Ano, i existence této superinteligence, která radikalizuje islamisty, musí být, Pepku, přece potom zcela nesmyslná,“ vypadlo ze mne, ani nevím jak, ale vzápětí jsem si uvědomil, co jsem řekl za hovadinu.

„Neříkal jsem ti  to?“ usmál se však škodolibě Pepek a zamečel na celé kolo, „mééé! Méééé!“

„Jsi blb, Pepku, a blbem, zůstaneš! Škoda ztrácet s tebou čas!“ řekl jsem a sedl zpátky do auta, vlastně jsem jel původně do města, do supermarketu, nakoupit co nejvíce zásob, kdyby přišel soudný den, nebo aspoň blackout, ať to přežijeme.

„Dávejte pozor, na všech silnicích se ve všech směrech tvoří kolony,“ hlásili na rááádiu Pičus, které jsem si pustil.

„Do prdele, lidi zasraní, kam všichni jedou, všechno je zase ucpané!“ zaklel jsem v autě, byl totiž pátek, den pátý.