Hlupákovo peklo v tiché čajovně
Říká se, že jsem byl kdysi úplně někým jiným.
Já sám se na nic takového nepamatuji, mám pocit, že jsem byl vždy tím, kým jsem.
Ale najde se dost lidí, sdostatek vážených a čestných, takže o jejich pravdomluvnosti nelze ani v nejmenším pochybovat, kteří jsou ochotní odpřísáhnout, že se právě v tomto náramně mýlím, že jsem nebyl vždy tím, kým jsem.
„Vypadal jste úplně jinak, než vypadáte teď,“ tvrdí docela vážně, hledíce mi do očí, „vskutku! Měl jste jinou tvář, jiné vlasy, i jinou postavu než teď. I vaše chůze byla docela jiná a hlas?
Hlas jste měl taky jiný.
Slova, které jste tím hlasem říkal, neměla s těmi slovy, co říkáte nyní, takřka nic společného.
Z toho jde usoudit, že i vaše myšlenky musely, a taky že i byly, úplně jiné.
Hodně jste se změnil, takřka k nepoznání, ale my vás přesto poznáváme.
Určitě jste to vy!“
Nemohu brát jejich slova na lehkou váhu, říkají-li to všechno s takovou upřímností a vážností. Kdyby to řekli jednou, dvakrát, mohl by to být snad šprým.
Ale tvrdí-li to neustále, byl by i pro ně tento šprým, snad jakkoliv zprvu opravdu velmi povedený, po nějakém čase úmornou a vysilující záležitostí, měli-li by se přede mnou takto neustále přetvařovat.
A pak, je třeba uvážit ještě jednu, evidentně nikoliv nepodstatnou věc. Někteří z těchto lidí, kterých není zrovna málo, se navzájem neznají, tím jsem si jistý, a nemohli se tedy všichni domluvit, že si ze mne takto vystřelí.
Přesto však, vždy když mně někdo něco takového řekne, se proti tomu ohradím, snad i trochu netaktně, neboť by se to dalo chápat i tak, že dotyčné osobě, jež mi sděluje tuto pro mne evidentně dosti podstatnou věc, tak docela nevěřím, a tedy se to dá chápat i tak, že ji považuji za lháře.
„Víte to jistě? Nepletete se? Abych se vám přiznal, nevím nic o tom, že bych vůbec kdy někým úplně jiným,“ řeknu co nejvstřícnějším tónem.
Dotyčná osoba se na mně důkladně zadívá, chvíli mne pečlivě zkoumá.
„Ne, kdepak, jste to docela jistě vy, i když vypadáte úplně jinak,“ řekne jistě, mnohdy se soucitným úsměvem, pak ztiší hlas a důvěrně mi doporučí, „poslyšte, neberte si to osobně, ale možná byste měl navštívit psychiatra, pochybujete-li takto o sobě samotném.
Není přece možné, abyste byl někým jiným a přitom o tom lautr nic nevěděl, jste-li zcela při smyslech.“
Kdyby to byl přese všechno přece jen žert, byl by to v tuto chvíli žert již příliš krutý, aby se jím mohl slušný a poctivý člověk bavit, aby z něj měl tu čistou a nezkalenou radost, jakou má například dítě, když vybafne zpoza rohu na svého netušícího kamaráda, jenž úlekem vyjekne.
Co však vypadá u dětí roztomile, protože je to docela přirozené, sám jsem jistě jako dítě takto na někoho taky vybafl, to by bylo u dospělého člověka nepochybně známkou zvrácenosti.
Dá se chápat, například když dítě postupně utrhne nějakému hmyzu všechny jeho nožky a cítí přitom nanejvýš příjemné šimrání.
To není krutost, jen zvědavost, jež součástí vývojového stádia, kterým je nutno projít, aby bylo dosaženo jisté rozumové úrovně. Vždyť i ti největší humanisté či skuteční lidští veleduchové nepochybně v dětství trhali hmyzu nožky, aby se pak stali předvojem všeho lidstva.
Ale proč by měl trhat nožky hmyzu dospělý člověk?
Proč by měl člověk na někoho vybafnout zpoza rohu a bavit se leknutím své nic netušící oběti?
Snad právě jen z čiré zvrácenosti.
Ale lidé, jejichž slušnost a poctivost je zřejmá, nemohou být přece lidmi zvrácenými, nemohou mne posílat k psychiatrovi jen z pouhého žertu, aby se něčím takovým pobavili.
Něco takového je kategoricky vyloučeno.
Ale jak to, že tedy nevím, že jsem byl kdysi úplně někým jiným?
Buď se mýlím já, nebo se mýlí všichni ti lidé.
Ale jak se může mýlit tolik lidí?
Přiznávám, že mne již několikrát napadlo, že všichni ti lidé, co mi to tvrdí do očí, jsou blázni, prostě šílenci.
Ovšem, toto vysvětlení se samo nabízí, lákavé a vábící mne svou logikou (neboť je nanejvýš logické) do blázince, protože co už jiného může být neklamný příznakem šílenství než to, myslí-li si člověk, že jedinou normální bytostí je toliko a pouze on, kdežto všichni ostatní jsou šílenci?
Ale proč by nemohli všichni zešílet, tvrdíce, že jsem byl kdysi úplně jiným?
Copak je to vůbec možné, aby byl člověk někdy někým jiným?
Vždyť i ten bůh je tím, kým je, je bohem za všech okolností.
„Zase ten bůh! Zase se mi plete do života, dělá mi ze života peklo!“ chytám se zoufale za hlavu, jako by mi třeštila strašlivou bolestí.
Sedím v tiché čajovně, můj výkřik působí jako rána palicí, kdosi nahlédne sklepním okénkem dovnitř, soucitně pokývá hlavou a zase zmizí.
„Budete si přát ještě magorák?“
„Ano, ještě magorák,“ přikývnu a když jej dostanu, rychle jej obrátím do sebe a hloupě se usměji, to je to jediné, co mi nedělá žádný problém...
Karel Trčálek
Ježíš skutečně existoval. Kdyby neexistoval, tak bychom nežili věčně

Bůh nepodmíněně miluje všechny lidi a tak vroucně touží po tom, abychom, my lidé, žili věčně v Jeho království. A protože chce Bůh, abychom žili věčně, tak poslal na tento svět svého Syna. Je to pochopitelné, a vlastně i logické
Karel Trčálek
Básník koketující s anděly, polemika se spisovatelkou V. Valíkovou Šubovou

Paní spisovatelka v nadpisu svého článku o Jaromíru Nohavicovi tvrdí, že je to básník, který koketuje s anděly (Satan je ovšem taky anděl). Je to zajímavá hypotéza už jen proto, že sám Jaromír Nohavica se za básníka nepovažuje...
Karel Trčálek
Největší básník koketující s anděly

Nedávno oslavil velmi nekulaté narozeniny náš největší básník. Tedy pokud máme věřit andělům... Nevěřte jim!
Karel Trčálek
Pane plukovníku Foltýne, okamžitě se mi omluvte se mi, jinak vás vyzvu na čestný souboj

Ne, já opravdu nejsem žádná svině, jak se mi snaží podsunout plukovník Foltýn jen proto, že uznávám svaté právo Ruska na obranu před terorismem!
Karel Trčálek
Kolik nás stojí Evropské hodnoty? Miliardu? Aneb pračka Česko vypere vše dočista do čista!

Když vládne ODS, vždy to končí skandálem. Mění se jen částky a způsoby. Jediné, co se nemění, jsou jejich věrní voliči, ale i s těmi již brzy zatočíme!
Další články autora |
Poslala manželce zprávu, že jsme milenci. Sekal jsem ji do hlavy, vypověděl primář
Šokující detaily mimořádně brutální vraždy dnes zaznívají u Krajského soudu v Plzni, kde stanul...
Advokát Prouza spáchal sebevraždu. Nechal po sobě dopis na rozloučenou
V sobotu spáchal sebevraždu renomovaný padesátiletý advokát a bývalý českobudějovický soudce Daniel...
Rudé prádlo a finta se třpytkami. Strip klub v Charkově nabízí show i útěchu
Když si dvacetiletá Lisa na svou směnu ve striptýzovém klubu v ukrajinském Charkově obouvá boty na...
Sláva v Přešticích. Na svatbu komtesy z rodu Černínů přijel i belgický král
Své ano si v Kostele Nanebevzetí Panny Marie v Přešticích řekli v sobotu v poledne osmadvacetiletá...
Tomahawky z ponorky, „drtiče bunkrů“ z B-2, zasypané vchody. Co ničilo jaderný Írán
USA zdevastovaly íránský jaderný program a jaderné ambice Teheránu jsou nyní v troskách, uvedl...
Nás už pocit nadřazenosti přešel, Číňany ne. Ale bát se jich netřeba, říká antropolog
Premium Co dělá Evropa špatně? Proč se na nás Číňané dívají povýšeně? A jak chutná beraní oko? Vědec Adam...
Dohoda před summitem. Země NATO se shodly, že na obranu půjde pět procent
Zástupci členských zemí NATO se v neděli dohodli na podobě závěrečné deklarace blížícího se...
V kostele v Damašku se odpálil sebevražedný atentátník. Zemřelo 15 lidí
Nejméně 15 lidí v neděli zemřelo při útoku sebevražedného atentátníka na kostel v Damašku. Agentuře...
Dítě bez genetické zátěže? Moderní testy embryí mohou měnit budoucnost rodin
Díky preimplantačnímu genetickému testování embryí (PGT) dnes mohou i rodiče s rizikovou genetickou...

Prodej stavebního pozemku 425 m2
Škvorec, okres Praha-východ
4 675 000 Kč
- Počet článků 3090
- Celková karma 22,53
- Průměrná čtenost 854x