Hitler, Lenin, Stalin, Masaryk. Osudové setkání v Porubě II.

Divadelní scénář napsaný podle skutečné události. Skutečnou událost poznáme podle toho, že je skutečná. Exluzivně pro iDNES

Dějství druhé „Humanistická rebelie“

            Synťák hraje melodii „Ach, synku synku“ Otevře se opona. Opět nezakouřená Lidovka. U stolu sedí Hitler s Leninem, Masaryk chybí. Stalin stojí v popředí, pravou rukou má zastrčenou za blůzu uniformy.

STALIN: „Ptáte se, kde je Masaryk, proč tady není s námi? Zlikvidoval jsem ho. Proč? Byl to sionista a kosmopolita.

            HITLER: „Je ho škoda. Jednou, v roce 1913, to jsem byl ještě malíř, mne pozval ve Vídni na kávu. Vídeňskou. Taky si ode mne koupil dva akvarely. Prý pro manželku do blázince.

            LENIN: „Náramná škoda. Lidi si nás pořád pletli. Jednou vám takhle za občanské války vystoupím v Irkutsku z vlaku a čeští legionáři, jak mě zmerčí, začnou hned zpívat: ,Ach, synku, synku, doma jsi-li...?

            STALIN: A tady ty dva taky zlikviduju. Proč? Jsou to humanisti a sluníčkaři!“

            Hitler vstane a odsune židli

            HITLER: „Za chvilku opustím tento svět. Co říct? Pořád lepší než jít na pokusy k doktoru Mengelemu!“

            Lenin vstane a odsune židli

            LENIN: „I já za chvilku opustím tento svět. Co říct? Pořád lepší než skončit jako Nietszche znetvořený paralýzou, hehe!“ (rozesměje se)

            Přijdou ženy v kožených kabátech a odvedou Hitlera a smějícího se Lenina. Vzápětí se ozvou dva výstřely.

            STALIN: „Humanisti, sluníčkáři, hehe! Teď už je jim ten jejich humanismus houby platný. Na zdraví!“ (Stalin přejde ke stolu a vypije dvoudecák vodky).

            Opona se opět zavře, synťák hraje ústřední motiv ze seriálu „Nemocnice na kraji města“

            Dějství první „Velká čistka“