Dopadne pan Petřík jako maršál Koněv?

Zahalení, podlé a nenávistné, sochy soudruha maršála Koněva dokazuje, že agresivita rusofobů, banderovců a západního mainstreamu se neustále stupňuje

            Omluvám se, že jsem na pana Etříka hodil plachu, ale co mi zbývalo, řekněte sami?

            Osoba pana Etříka se totiž stala poutním místem všech odpůrců Miloše Zemana a Andreje Babiše.

            Jejich agresivita postupně dosáhla takových mezí, že slušní lidé, kteří přišli potřást panu Etříkovi rukou, nebo se jen podívat na jeho skvělou sbírku afghánských známek, byli těmito nenávistníky neurvale napadání, dokonce došlo i k případům, že byli polévání horkou a překapávanou (!) kávou z asi výše čtyř  metrů, což odpovídá, plus mínus, výšce sochy maršála Koněva, respektive jeho vztyčené paže, kterou žehná osvobozené Praze.

            A agresivně napadán byl samozřejmě i pan Etřík.

            Já sám jsem slyšel, jak na něho jeden z těch lidí křičí: „Četl jsem váš článek a diskusní příspěvky, ve kterých se můžete svou hysterií z Ondráčka doslova pominout. Není překvapivé to, že obhajujete komunistu. To koneckonců děláte pořád.

Ale takhle nevyvádělo ani komunistické Rudé Právo před rokem 1989.“

            Na to mu pan Etřík naprosto slušně, a ten rozdíl mezi agresivitou toho člověka a klidem pana Etříka byl vskutku očividný, odpověděl: „Pusťte si včerejší ,168 hodin týdně’ a dáte mi za absolutní pravdu.

Reportéři ČT byli z Ondráčka naprosto nepříčetní.

Zato o Langrovi z ODS, který Zemanovi, jenž s oblibou citoval Gottwalda, když říkal, že půjde vládě ODS po krku, a že bude vázat členské průkazky ČSSD kůže členů ODS, jak to dělali němečtí nacisté, vyhrožoval podříznutím, ani zmínka!“

            Musel jsem dát panu Etříkovi za pravdu, ve zmíněném pořadu nebyla opravdu žádná zmínka o tom, že Langer chtěl před dvaceti lety Zemana podřezat!

            Čekal jsem, že onen člověk, je-li aspoň trochu čestný, uzná, že má pan Etřík pravdu, ale on ho místo toho polil šťávou z borůvkového kompotu, takže byl pan Etřík celý upatlaný!

            A to samozřejmé nebylo ani zdaleka všechno.

            Jiný takový nenávistník na pana Etříka zběsile křičel: „Na Ukrajině je zhruba tolik fašounů jako v Rusku a jako obvykle jste zcela mimo, to Rusákům vyhovuje současný chaos na Ukrajině a sami ho svou agresí zavedli, bez vlastnictví Ukrajiny je Putlerův sen o velkém Rusku minimálně v hranicích CCCP v troskách!“

            A co na to pan Etřík, myslíte, že začal něco křičet o Kalouskovi a Bartošovi, kteří se mohou zbláznit?

            Tak to jste vedle, jak ta jedle vůbec ne!

            Pan Etřík distingovaně odpověděl: „Kdybyste psal neurvalé články na adresu Rusů, Ruska a prezidenta Zemana, tak byste byl pravidelně na titulce, jako třeba Nožička nebo Větvička nebo Šichtaŕová.

Můj seznam, kde eviduji zablokované blogery se neustále rozrůstá, nyní čítá již dobře sto jmen!“

A ten člověk ho za ta pravdivá slova zase polil šťávou z kompotu, tentokrát ostružinového!

A tak to šlo pořád, slušní lidé k panu Etříkovi ze strachu ani nepáchli, a on sám byl pořád ulepený a upatlaný, jak ho rusofobové, podporováni v tom západním mainstreamem a banderovci, polévali kompotovou šťávou.

No řekněte sami, lidé dobří, co mi zbývalo?

Zakryl jsem pana Etříka proto plachtou, abych učinil přítrž těmto výtržnostem, protože moje snaha domluvit těmto výtržníkům, ať jdou polévat kompotovou šťávou své oblíbence, jejichž smyslem života je, na rozdíl od pana Etříka, nenávist, a to konkrétně k Zemanovi, Babišovi a všem, kteří mají jiné názory, byla samozřejmě marná.

Tak jsem aspoň pana Petříka zakryl hedvábnou plachtou.

Jenže přišel za mnou pan Ručička, poplácal mne přátelsky po rameni a řekl: „Neděláš dobře, Karle!

Zakrýt Etříka plachtou je opravu kontraproduktivní, ne-li hloupé!

Ne každý, kdo pana Etříka polil kompotovou šťávou je banderovec!“

V tu chvíli jsem si konečně uvědomil svoji hloupost, ale nebylo mi to nic platné, protože hlupákovi, na rozdíl od člověka chytrého, nepomůže ani to, když si uvědomí, že je hlupák.

„Nechám ho zakrytého, však on ji nějaký aktivista stejně nakonec strhne!“ řekl jsem si nakonec a zamáčkl blechu, která se mi promenádovala po ruce, jako kdyby to snad byl Majdan a ona fašista.