Dementuje pan L. Větvička své nepravdivé informace?

Dezinformace samozřejmě neexistují. Ale člověk někdy toho v dobré víře naplácá. Ne, že by přímo lhal, to ne, ale prostě měl k dispozici jen mylné informace. A od toho je dementi

Nejraději Helmut žral u Prigožina. Prigožin byl skvělý kuchař, proto před náborovými centry Wagnerovy skupiny každý den stály fronty labužníků, protože Prigožinovy pelmeně z polních kuchyní byly vyhlášené nejen po celém Burjaktsku, ale třeba i v Dagestánu, kde jinak místní gurmáni milují skopové doslova na všechny způsoby, a donedávna i v ruských trestaneckých zařízeních, v kterých se přitom nevaří vůbec špatně.

Ale Helmut nemusel bojovat, aby se dostal ke skvělým Prigožinovým pelmeňům, jako ostatní strávníci, protože Helmut, jako světoznámý dojídač všelijakých zbytků, pomáhaqasysl Prigožinovi nikoliv právě s likvidací nacistických banderovců, či banderovských nacistů, ale s likvidací zbytků jídla z polních kuchyní, které vznikaly docela jednoduše tím, že se někteří bojovníci nevrátili z boje.

Helmut si tak na nedostatek jídla nemohl stěžovat, nejednou se stalo, že musel dojídat skoro celou polní kuchyni a v tu chvíli opravdu připomínal prase, ale prasata jsou, jak známo, velmi inteligentní zvířata, tak například mají dobrou paměť, a je pravda, že Helmut si pamatoval, kdo byl k němu dobrý, kdo mu dal nažrat, a kdo zdražil elektřinu a zemní plyn.

„Šmakuje ti, Helmute?“ zeptal se dnes Prigožin Helmuta, když zase likvidoval zbytky jídla z polních kuchyní.

„Jo, šmakuje,“ přikývl Helmut a zamlaskal.

„Jen se najez, chlapče. Už to dlouho nebude trvat, za chvíli bude mír,“ řekl Prigožin a pohladil Helmuta po hlavě.

„Jakože to zařídí Rajchl? Že uspořádá mírový summit, až 16. dubna obsadí úřad vlády a vyžene fialový hnus?“ zamlaskal Helmut.

„Rajchl? Nevím, kdo je Rajchl. Mír bude, protože mi přestávali dodávat munici. Víš, když někam přestaneš dodávat munici, tak tam bude brzy mír,“ řekl Prigožin a pak se zeptal, „pamatuješ, jak jsi viděl vlaky s tanky, jak jely ze Západu na Ukrajinu, protože s tanky se útočná válka nevede?“

„Jo, pamatuju si to. Ty vlaky byly nekonečné. Jely a jely a konce jim nebylo,“ přikývl Helmut.

„Tak to se ti zdálo. Přejedl ses, usnul a zdálo se ti, že jsi v Čopu a vidíš nekonečné vlaky s tanky,“ vysvětlil Prigožin Helmutovi a povolil si řemínek od přilby, víš, my tady na Ukrajině vůbec nebojujeme proti NATO. Dokonce ani proti nacistům tady nebojujeme, maximálně tak proti Maďarům. Dokonce ani proti nacistům tady nebojujeme. Mně můžeš přece věřit, já nejsem žádný generál, žádný válečný štváč.“

Helmut přestal žrát a když Helmut přestal žrát, tak už to bylo opravdu vážné.

„Ale Hájek, víš, z protiproudu, tvrdí, že na Ukrajině bojuje NATO proti Rusku. A, nezlob se na mě, Hájek to přece musí vědět líp než ty. A taky mi Hájek říkal, že Ukrajina je nacistická země. Je to rovný chlap, nikdy by mi nelhal,“ řekl Helmut a dodal, „že ty sis nedohledal informace na internetu! Jasně, že nedohledal, jinak bys nikdy neřekl takovou blbost.

Dej mi svoji emailovou adresu a já ti bude přeposílat pravdivé e-maily, abys věděl, proti komu na Ukrajině vlastně bojuješ.

Já si například na internetu dohledal, že se má po 23. únoru začít obrovská eskalace konfliktu na Ukrajině s pravděpodobným zapojením idiotů ze střední Evropy. Taky jsem psal, že se na území Ruska chystají teroristické útoky, které donutí Rusko zaútočit z Běloruska, což bude záminkou pro polskou invazi na Ukrajinu.

A vlastně jsem měl pravdu, protože do Moskvy skutečně přiletěl čínský prezident, aby si zjistil v jakém stavu je čínská kolonie, protože Číňani jsou skoro stejně tak dobří kolonizátoři, jak Češi, jen s tím rozdílem, že zatímco Češi kolonizují Chorvatsko a Dominikánskou republiku, tak Číňani kolonizují Sibiř.

Opravdu už nefasujete munici?“

Helmut se podíval na Prigožina.

Ten přikývl: „Nefasujeme.“

„Hm, to je škoda. V Česku teď bude mobilizace, taky jsem o tom psal. Mohli bychom bojovat proti sobě. Umíš řídit stíhačku?“

„Umím,“ přikývl Prigožin.

„Já taky. Pilotuji MiG-15 UTI,“ řekl Helmut a dodal, „tak to tě vyzvu na letecký souboj.“

„Žádná mobilizace v Česku nebude,“ namítl Prigožin.

„Bude. Co říkáš, je dezinformace. U nás v Česku se dezinformace už cenzurují, buď rád, že tady můžeš svobodně říkat, co chceš. Bude. Ale ne v březnu. Až v květnu. Ten blbý generál na Hradě ji vyhlásí 8. května, aby se stihla přehlídka na Den vítězství na Rudém náměstí, protože ten blb podepíše všechno, co mu nařídí z Washingtonu. Jenže ten blb zapomněl, že nejen čeští důchodci, které nechal vyvraždit, ale ani německé tanky nefungují v mínus třiceti. Dopadne, jak Hitler, uvidíš, hehe!“ rozesmál se Helmut.

Ale to už dorazila další plná polní kuchyně přímo z první linie, takže z pelmeňů se ještě kouřilo. Helmut se na ně hladově vrhnul a Prigožin si šel balit svoje fidlátka, v Africe se mu přece jen válčilo líp.

A pak, že když se přestanou posílat zbraně na Ukrajinu, tak nebude mír!

Nevěřte nikomu, kdo vám to říká.

Lže!