„Covid? Už nedržte huby!“ radí Ladislav Větvička

Sedminásobný bloger roku nevynechal ve svém rozhovoru pro Parlamentní listy ani zjevnou souvislost mezi volbami v USA a Covidem, v důsledku čehož mu Facebook cenzuroval propagaci jeho další zakázané knihy

            Všimla jsem si, že z bytu mého souseda Ing. Jekkyla vychází každý večer, v jedenáct hodin, a to i přes zákaz vycházení, takový divný chlap, ne moc sympatický, v nátělníku a celý chlupatý, zkrátka a dobře, nanejvýš odporná osoba připomínající učitele tělocviku z internátní školy kdesi v Sudetech.

            Samozřejmě, že mi to vrtalo hlavou, co je to individuum zač, tak dlouho, až moje zvědavost nabyla docela chorobných rozměrů jako u každé ženy, jež byla předtím mužem, a tak jsem dnes ráno zazvonila u Ing. Jekkyla, který mi otevřel v hedvábném županu.

            „Promiňte, pane inženýre, ale sleduji váš byt už nějaký ten pátek od začátku nouzového stavu a všimla jsem, si, že v posledních dnech, co jsme zase ve čtyřce, od vás každý večer vychází takový, promiňte mi to, docela odporný chlap.

            Kdo je to?

            Musím to vědět, nebo se zblázním!“ vysypala jsem ze sebe.

            „Pojďte, prosím dál, uvařím vám čaj,“ řekl mi Ing. Jekkyl a já vklouzla do jeho jedna plus jedna.

            Ing. Jekkyl opravdu nelhal. Uvařil mi čaj, a aby toho nebylo málo, postavil přede mne misku s vánočním cukrovím, letmo jsem odhadla, že ho může být deset nebo jedenáct druhů.

            „Nezlobte se na mě, ale musím to opravdu vědět. Ten člověk vypadá opravdu divně, kdyby si aspoň oholil ty chlupy,“ řekla jsem omluvně a zeptala se, „to jste pekl vy?“

            „Ano, já,“ přikývl Ing. Jekkyl a dodal, „osoba, na kterou se ptáte, je pan Hyde.“

            „Pan Hyde?“ podivila jsem se a rozhlédla se kolem sebe, „kde je teď, v koupelně? Nad ránem přece vešel do vašeho bytu a pokud vím, nevyšel z něho.“

            Ing. Jekkyl se usmál: „Pan Hyde sedí před vámi.“

            „Jak přede mnou?“ podivila jsem se.

            „Pan Hyde jsem totiž já! Vím, zní to divně, ale hned vám to vysvětlím. Nelekejte se, prosím!“ usmál se Ing. Jekkyl a opravdu se pustil do vysvětlování, „je to už asi měsíc, co jsem se nechal přesvědčit kampaní, abych se dal očkovat proti Covidu a to je výsledek. Změnilo se mi DNA, jsem teď rozpolcená osobnost. Jakmile udeří policejní hodina, měním se v pana Hyda, přesvědčeného antirouškaře, a vyrážím ven, i když je zákaz vycházení a potuluji se ulicemi bez roušky, kterou si, sotva jsem venku, okamžitě strhnu.“

            „Panebože, bez roušky!“ vyjekla jsem při té představě hrůzou.

            „Ano, bez roušky. Zdá se, že vakcína v mém případě účinkuje právě opačně. Probudila ve mně svobodného ducha, přes den se jako spořádaný ovčan nemůžu chovat svobodně, ale jako pan Hyde si můžu dovolit cokoliv, i navštěvovat nelegálně otevřené hospody, či slavit na ulici silvestra.“

            „Pane, bože!“ vydechla jsem opět děsem.

            „A zdá se, že pan Hyde začíná nade mnou vítězit, že mě začíná ovládat, musím to zaklepat! Jsou chvíle, kdy se i ve dne musím ze všech sil ovládat, abych nevyběhl ven jen tak bez roušky, musím vynaložit všechnu svoji vůli, abych se neproměnil v pana Hyda a nebyl zase svobodným člověkem.

Bože, už to na mě zase leze!“

Ing. Jekkylovi se na tváři najednou objevil strašlivý škleb a než jsem se nadála, byl přede mnou pan Hyde, chlupatý, v nátělníku a bažící po svobodě.

„Do prdele s novým světovým řádem! Žádná vláda, žádný parlament ani represivní orgány nezmůžou nic proti občanskému odporu. A občané mají na odpor proti totalitním zákazům právo. Politikům se pomalu daří lidi probouzet.

Je jen otázkou času, kdy se formy občanského boje z Polska přelijou na Ostravsko a do celé republiky. Formy strajku okupacyjnego, tedy okupačních stávek, jsou bezbřehé. Uvidíme, jestli si už zasloužíme tu Havlovu občanskou společnost, nebo jsme jen papouškovali fráze.

Tento stát nepatří politikům, ani neziskovkám – a lidi nebudou donekonečna držet hubu a krok,“ stačil ještě zakřičet Ing. Jekkyl, vlastně pan Hyde, než vyběhl ven v nátělníku a bez roušky.

            Dopila jsem čaj a dojedla cukroví a zvedla se k odchodu. Když už nebyl Ing. Jekkyl doma, neměla jsem u něho proč sedět, navíc krásně vysvětlilo, kdo poradil penzijnímu fondu Bloomberg na podzim roku 2019 investovat miliardy dolarů při sázce na masivní pokles akciových trhů do března roku 2020, kdo to schválil?

Už jsem věděla, jak bych zajistila, kdybych potřebovala aby prezident Trump nebyl zvolen do druhého funkčního období a věděli byste, že díky jeho preferencím se musíte uchýlit k podvodu a toho podvodu můžete dosáhnout jen díky tomu, že navýšíte počet korespondenčně hlasujících voličů z 5 % u minulých voleb na 50 %, jak byste to provedli?

Čím vystrašíte voliče Trumpa, který popírá Covid, aby zůstali doma?

No přece Covidem!

 Ale někde se vloudila chyba, z Ing. Jekkyla stal se po vakcinaci pan Hyde, díkybohu nás čeká násilí, nepokoje a občanské války.

            „Není se čeho bát!“ oddechla se a vypravila se rovnou od souseda do očkovacího centra, kde kromě doktorů placených WHO, už nikdo jiný nebyl.