Co když se prezidentem ČR prohlásí senátor Drahoš (detailní scénař)?

Cca před čtyřiadvaceti hodinami nás na tomto místě svědomitě informoval pan Šostý o chystaném protiprezidentsktém puči. Nyní přinášíme detailní scenář tohoto bezprecedentního útoku na naši demokracii

            Drahoš, Kalousek, Štětina, Bartoš, Němcová, Fiala, Pospíšil, Gazdík, generál Petr, plukovník Koudelka...

Jednoho po druhém vyváděli zatčené pučisty z policejních kočárů, které postupně v dlouhých kolonách přijížděly ke Klinice. Ta byla za tímto účelem proměněna ve spolehlivě nepohodlnou vězeňskou budovu bez jakéhokoliv vybavení, nezasloužili si ovšem její dočasní obyvatelé žádných měkkých podušek, holá a tvrdá země bylo lůžko zcela adekvátní jejich nynějšímu postavení.

            Zatčení pučisté byli bosí a namnoze oblečení jen do pyžam či nočních košil či dalších spacích úborů, neboť byli zatčeni během noci, což bylo pro bezpečnostní akci takovéhoto rozsahu a významu, vždyť se díky ní vylidnil takřka skoro celý Senát a taky ve sněmovně se opoziční lavice zcela vyprázdnily, tou nejvhodnější dobou.

            Na chlad si však zatčení stěžovat nemohli, neboť měli na hlavách hřejivé pytle a na rukou ovšem želízka, patřičně utáhlá, takže bolest z nich proudící do celého těla spolehlivě zaplašila jakýkoliv případný pocit chladu, kdyby snad zatčení chtěli něco namítat proti surovému zacházení.

            Řekli jsme už, že zatčení měli na hlavách kvůli zimě hřejivé pytle, z čehož vyplývá, že jim nebylo vidět do tváře.

Dav, tentokrát ovšem nijak zmanipulovaný, jenž se však už u Kliniky shromáždil, aby vyjádřil své opovržení pučisty, kteří nejenže nerespektovali výsledky demokratických voleb, ale chystali i puč, v poslední chvíli odhalený a zmařený, však i tak jednotlivé pučisty poznával a odměňoval je po zásluze projevy svého spravedlivého hněvu.

Jak to bylo možné?

Vysvětlení toho je docela jednoduché, neboť pučisté byli z policejních kočárů vyváděni přesně podle seznamu, který umístil na svůj twitter prezidentův mluvčí spolu s informací o úspěšném zmaření puče, který byl dle všech důkazů dalším nenávistným útokem liberálních demokratů proti panu prezidentu.

Ty všechny, kteří byli na tomto seznamu, nyní nezmanipulovaný dav poznával, aby je odsuzoval za jejich nedemokratické chování, za to, že se chystali svrhnout pana prezidenta, dejž mu panbůh ještě dlouhé roky dobrou hlavu.

Když byl z kočáru vyveden Kalousek s pytlem na hlavě a v klepetech, což se mělo stát aspoň tak už před deseti lety a neměl by dnes Babiš práce jako na kostele, neudržel se přece jen dav, dávající svůj hněv najevo dosud způsobem nanejvýš distingovaným, jako např. luskáním prstů či mlácením hlavou na zem, a rozkřičel se: „Zloději zlodějská!“

Než i za Kalouskem zapadly dveře Kliniky a dav se opět sám od sebe uklidnil, vrátivší se ke kultivovaným projevům hněvu, takže bylo nadále jen slyšet luskání prstů a duté dunění.

Jako posledního, kdoví proč, vyvedli, navíc ještě bez pytle na hlavě, Okamuru.

Nebohý místopředseda Sněmovny, stejně jako druhdy jistý středočeský hejtman, se zuřivě bránil a křičel na celé kolo: „To je omyl! Já jsem nevinný!“

Bylo však jen jeho vinou, že tradiční japonský oděv byl na něm již zcela roztrhán, jak se marně snažil vytrhnout z rukou eskorty.

Ale i on zmizel v Klinice, kde se měl spolu s ostatními pučisty jednou provždy vyléčit ze svých pučistických choutek.

Když se tak stalo, strčil si prezidentský kancléř, jenž po celou dobu stál u dveří Kliniky, do kapsy svého saka seznam zatčených, v němž odškrtával jednotlivé položky a řekl čínskému velvyslanci, který stal vedle něho: „Věděli jsme, že tento den jednou přijde a tak jsme se na něj řádně připravili.

Čínský velvyslanec zdvořile kývl hlavou, neméně zdvořile se usmál a zdvořilým hlasem řekl: „U nás v Číně máme takové pořekadlo, že štěstí přeje připraveným.“

Načež ke vchodu Kliniky přijel žebřiňák tažený párem volů, do kterého oba muži nasedli a nechali se jím odvézt na Hrad.

Ještě během rána vycházely najevo všechny hrůzné podrobnosti chystaného prezidentského puče, které se detailně probíraly ve všech médiích, jež neměla co dočinění s pučisty, a proto nebyla jejich činnost zakázána.

Plán pučistů byl následující.

Senátor Drahoš, se měl ráno, hned po probuzení, prohlásit v České televizi v mimořádných OVM za prezidenta. Pučisté mu měli, hned také po svém probuzení, vyjádřit svoji podporu. Pučisté měli, jak taky vyšlo najevo, pro svůj zrůdný čin, sjednánu zahraničí podporu. Trump, Merkelová, Macron a další, měli, hned po svém probuzení, uznat prof. Drahoše za prezidenta.

Z toho vysvítá rafinovanost pučistů, kteří evidentně nechtěli nic nechat náhodě a hodlali násilím převzít prezidentskou pravomoc jmenovat vysokoškolské profesory hned po svém probuzení, podporováni v tom Sorosem, který, díky časovému posunu, už dávno nespal.

Čučkaři z BIS samozřejmě o ničem nevěděli. Ani netušili, v jakém ohrožení se demokratické zřízení republiky i samotná její ústava nachází, dál si snili svůj, ovšemže falešný, čínský a ruský sen. Nebýt poctivých pracovníků GRU na ruské ambasádě, který chystaný puč dokázali, i přes rafinovanou konspiraci jeho aktérů, odhalit, bylo by nejspíš s naší demokracií hodně ouvej.

A byli to taky oni, pracovníci GRU, kteří nezištně a ve svém volném čase pomohli vypracovat plán nočního zatýkání, takže pučisté už neměli čas se probudit ve smluvenou hodinu a hned po svém probuzení se zmocnit prezidentského úřadu, jak plánovali.

Potřebné kapacity k zatýkání v rámci panslavismu zdarma poskytlo i čínské velvyslanectví, když zajistilo několik autobusů čínských turistů, kteří byli při noční razii zcela k dispozici zdravým, prodemokratickým společenským silám (u zatčených bylo ostatně nalezeno i větší než malé množství tibetských vlajek).

Obyvatelstvo přijalo zprávu o zmaření puče s úlevou.

„Ještě před Ještě tak před rokem, bych se blogu pohrávající se s nápadem prezidentského puče určitě zasmál, ale doba je jaksi šílená, vymknutá z kloubů...,“ prohlásil například doma pan Havránek.

„Co teď s nimi bude, táto?“ chtěla vědět paní Havránková, která mísila těsto na buchty.

„Napřed jim vytrhají všechny zuby, aby nemohli pokousat vyšetřovatele, a pak je budou spravedlivě soudit. Vyšetřovat je bude doc. PhDr. Grebeníček, specialista na dějiny revolučního dělnického hnutí, “ odpověděl pan Havránek.

„To jsem si oddechla! Ten je jistě řádně vyšetří! A už se ví, kdo bude hlavní prokurátor?“ ptala se dál paní Havránková.

„Hlavním prokurátorem bude pan Etřík, který se specializuje na zločiny západních demokracií,“ odpověděl pan Havránek.

„To jsem si oddechla! Ten jim jistě navrhne špagát,“ oddechla si paní Havránková a zase zeptala, „a už se ví, kdo je bude obhajovat v tom procesu?“
           

„Jako obhájce jim bude přidělen JUDr. Filip, specialista na čínské trestní právo,“ odpověděl pan Havránek.

„To jsem si oddechla! Tak to ten špagát určitě dostanou!“ oddechla si paní Havránková.

„Však si taky nic jiného nezaslouží.

Třeba takový Drahoš!

Představ si, že šířil fake news, že prezidentské volby byly ovlivňovány fake news,“ pravil pan Havránek.

„Fuj, takový hnus,“ zkřivil se obličej paní Havránkové a ona sama byla nanejvýš zhnusena tak, že vykřikla: „Stop Drahošovi! Smrt pučistům!“

„Stop Drahošovi!

Smrt pučistům!“ odpověděla jí mohutná ozvěna, jež byla nejlepším důkazem, že každý, kdo se odrodí prostému a nevzdělanému lidu, který dosud věří, že se čokoládové tatranky vyrábějí v Tatrách, tak jak se mu odrodila pražská kavárna, sám nad sebou vynáší si rozsudek smrti!