Čeho se tak bojí Ladislav Větvička, když nenazývá ve svých článcích věci pravým jménem?

Obdivuji odvahu, s jakou se do boje za naši svobodu Ladislav Větvička vrhá rovnou po hlavě a vyslovuji mu za to čestné uznání. Ale o to víc mě zaráží, stejné jako jistě i vás, že před námi zarputile zamlčuje jeden podstatný fakt

            „Neserte se do nás!“žádá známý nejen v Luhansku bloger Ladislav Větvička ve svém zatím nejnovějším úderném článku, tentokrát doplněném spoustou grafů.

            „Nechte mě kurva byt! Co je vam do teho, co ja piju po ranu nebo k večeru? Co je vam do teho, jestli scypnu na chlast, na cigara nebo na koronu?“ dožaduje se opět známý nejen v Minsku bloger Ladislav Větvička v tomtéž svém, zatím nejnovějším úderném článku.

            Samozřejmě, že nikomu není nic do toho, na co Ladislav Větvička chcípne a mě to taky nezajímá, ať si chcípne, jako kdokoliv jiný, na co chce, jeho věc.

            Ale víte, co mě na jeho článcích zaujalo?

            Zaujalo mě to, jak se Ladislav Vétvička ve svých úderných a jadrných článcích úzkostlivě vyjímá tomu, aby v nich jen trochu jmenoval Babiše.

            Popravdě řečeno, tak bystrý člověk, hluboce zasvěcený do světovládných spiknutí, jakým Ladislav Větvička bezesporu je, si nepochybně musí všimnout, že v čele vlády, kterou tak urputně tepe železným karabáčem svého plamenného hněvu, stojí přece Andrej Babiš.

            A přesto v článcích Ladislava Větvičky, v němž bojuje proti coronafašismu, jako například v tom s názvem „Vláda na nás používá metody komunistických bachařů-Bidrmanův koncept zlomení vězně“ nepadne o Babišovi žádné slovo, ačkoliv mnohem výstižnější a pravdě odpovídající by bylo přece kdyby dal Ladislav Větvička svému článku název „Babiš na nás používá metody komunistických bachařů-Bidrmanův koncept zlomení vězně“, protože všichni přece víme, po přečtení Babišovi knihy „Sdílejte, než to smažou!“, nebo, jak se to jmenuje, že vláda rovná se Babiš.

            Nabízí se proto otázka: „Čeho se Ladislav Větvička tak bojí, že ve svých článcích nezmiňuje Babiše, ačkoliv všechno co vládě, respektive nynějšímu režimu vyčítá, tedy zavádění cenzury a nastolování fašismu, musí jít nutně na konto Babiše jakožto premiéra?“

            Abych byl upřímný, opravdu netuším, čeho může mít takový strach zrovna Ladislav Větvička, který svou odvahu prokazuje už jen tím, že se ve svém článku nebojí např. napsat: „To sem teda netušil, chapu, že každa totalitni moc se boji srovnavani s nacistyckym režimem. Bolševici tež nesnašali, když se upozorňovalo na podobnost SA a LM. Na podobnost NSDAP a KSČ. Na podobnost koncentraku a gulagu. Na podobnost hesel Arbeit macht frei a Praci ke svobodě. Na podobnost obou levičackych ideologii. Dnešni multykulturni majitele kliču su naprosto stejni. Maju strach.“

            Já, kdybych měl toto napsat, tak jsem posraný strachy a zapnu autocenzuru na nejvyšší stupeň.

            Ale všimněme si, že ani v takto odvážném textu není jediná zmínka o Babišovi, který by měl být, logicky, hlavním představitelem oné totalitní moci, která se tak bojí srovnání s nacistickým režimem!

            Nebo, že by Ladislav Větvička myslel oněmi multikulturními majiteli klíčů právě Babiše, jen je to psáno trochu tajnosnubně, přesné po vzoru Petra Bezruče, Větvičkova velkého idolu?

            A že by měl na mysli i Viktora Orbána, rovněž velkého propagátora očkování?

            Tu možnost, že Ladislav Větvička nikde nezmiňuje Babiše, jehož vláda, mimochodem v demisi, přijímá všechna ta opatření, která se tak bytostně dotýkají osobní svobody Ladislava Větvičky, jen proto, že by mu to nezapadalo do jeho teorie světovládného spiknutí, samozřejmě neberu vážně a kategoricky odmítám, na to je Ladislav Větvička příliš poctivý, sám by to přiznal jako první.

            A zbabělý taky není, to rovněž nebude ten pravý důvod, proč o Babišovi, kterého drží u moci Zeman, tak cudně a zarytě ve svých článcích mlčí.

            Je to pro mě jedna velká záhada, proč Ladislav Větvička nenazývá věci pravými jmény, totiž že za nynější stav je odpovědný Babiš, a stejně jako ostatní doufám, že vysvětlení této záhady je docela prosté a jednoduché, přesně takové, jakého se pravidelně dostávalo natvrdlému dr. Watsonovi od geniálního kokainisty Holmese.