Bůh žehnej Putinovi!

Vladimir Putin se na Ukrajinu dívá jako na třetí ženu, která se rozhodla opustit harém. Není to jen o ztrátě jeho image a prestiže vládce harému, je to něco naprosto neodpustitelného a nepřijatelného!

            Kněžna N., kojící matka sedmi úžasných dětí, se do mne zcela bezdůvodně vášnivě zamilovala, ačkoliv nemohl jsem jí k tomu zavdat nejmenší příčinu. Nemám v sobě nic, co by mohlo ženu, jako je ona, okouzlit, nebo jí imponovat. Bylo to pro mne i celou společnost naprosto nepochopitelné, vždyť její muž, samotný kníže N., je ve všech ohledech naprosto skvělým člověkem, který navíc zachovával své ženě absolutní věrnost, s čímž se ani nijak netajil.

Nebylo snad dne, aby na svém twitterovém účtu nezveřejnil už notoricky známé prohlášení: „Dnes v noci jsem byl své ženě zase věrný!“

Láska kněžny N. mě tedy stavěla do nanejvýš choulostivé situace, nasadit parohy takovému člověku, jako je kníže N. by mohl jen naprostý vyvrhel. Ne, že bych už v minulosti neodloudil několika mužům jejich ženy, ale žádný z těchto mužů, ani zdaleka nedosahoval kvalit knížete N. a tedy mne sotva mohlo v těchto případech, kterých bylo opravdu jen pár, hrýzt svědomí, jako by tomu bylo v případě kněžny N.

Čím více jsem se však kněžně N. vyhýbal a čím více jsem se pro ni schválně dělal nezajímavým, tím více mne tato nebohá kněžna N. milovala. Na sociálních sítích nemluvila o nikom jiném než o mne, chválila mne a vynášela do nebes, ačkoliv všichni museli vědět, že to všechno jsou jen výplody vášnivě zamilované ženy, která ztratila nad svou láskou jakoukoliv kontrolu.

Samozřejmě, že se na mne ze všech stran valila za to vlna anonymní nenávisti, proti které byla veškerá obrana marná.

„Čestný člověk by na tvém místě spáchal harakiri!“ byl ještě ten nejmírumilovnější komentář.

A nic nepomohlo, že tuto vlnu nenávisti mírnil i sám kníže N., který na jednom plese prohlásil ve společnosti těch nejurozenějších a nejváženějších lidí, že by za mne dal ruku do ohně, co se týká jeho ženy. Ostatně s knížetem N. jsem se i osobně setkal, sám mne o tuto schůzku požádal.

„Vím, že jste v tom nevinně, nic vám nevyčítám. Těžko lze čekat i od té nejskvělejší ženy, aby milovala jednoho jediného muže. Lýdie je naprosto báječná žena, přes to všechno, co teď k vám cítí, zůstáváme těmi nejlepšími přáteli. Řekl jsem jí, že ji pořád bezmezně miluji a ona to chápe, ví, že kdybychom se rozvedli, že by to byl můj konec, že bych se z toho nikdy nevzpamatoval.

,Uznávám tvé právo na lásku k cizímu muži, protože co je víc než láska? Brání-li ti naše manželství v tvém štěstí, nebudu trvat na tom, abys vůči mně musela plnila své manželské povinnosti. I formální manželský svazek mě naplňuje nesmírnou hrdostí na to, že mojí ženou je právě taková bytost, jako jsi ty.

Klidně ti ustoupím, jen o jedno tě prosím, nerozváděj se se mnou!‘ řekl jsem jí dnes ráno.

Chci, abyste to věděl, že já nejsem tou překážkou, která by měla bránit naplnění lásky mé ženy k vám. I pouhé přátelství takové ženy jako je Lydie musí činit každého muže absolutně šťastným a kdyby mě měla Lydie nenávidět, kvůli tomu, že se stavím proti její lásce, ani na to nechci pomyslet!“ zasténal kníže N. a na jeho obličeji se v tu chvíli zračila všechna muka, která nyní okoušel.

Co jsem měl dělat?

Má muka při pohledu na toho nebohého muže, který si lásku kněžny N. zasloužil ze všeho nejvíc, a to vůbec ne jen proto, že byl jejím zákonitým manželem, byla jen o něco málo menší než muka jeho, protože co už může být mučivějšího pro čestného muže, způsobí-li jinému čestnému muži muka kvůli jeho vlastní ženě?

A kněžna N. byla přitom nepochybně andělem, bytostí schopnou té nejvroucnější lásky. Nebyla to onbyčejná děvka, jako spousta jiných žen, a přesto, paradoxně, způsobila dvěma mužům, svému manželovi a tomu, kterého milovala, tedy mně, tolit trápení a tolik bolesti!

Kdyby byla děvka, mávl by kníže N. nad tím rukou, rozvedl by se s ní, s klidným srdcem jí dal půlku svého majetku, a ještě by svůj rozvod mediálně vytěžil do poslední mrtě, takže bych se tím nemusel ani trápit já, uživ si kněžnou N. krátký vášnivý románek, o němž bych podrobně informoval na svém Instagramu a ještě si tak finančně přilepšil.

Jenže kněžna N. byla anděl a proto nás její láska, tak čistá a opravdová, tolik mučila.

Když se kníže N. zvedl k odchodu, podali jsme si ruce, přičemž mi kníže N. řekl: „Bohužel vás musím vyzvat na souboj. Ale budu-li mít právo prvního výstřelu, pak budu mířit vysoko nad vaši hlavu. Stačí vám tři dny na to, abyste si obstaral nějakého solidního sekundanta?“

„Myslím, že ano. Vím hned o několika lidech, kteří to určitě zvládnou,“ přikývl jsem.

„Dobrá tedy za tři dny se střetneme, místo a čas ještě upřesníme. Nashledanou, příteli,“ stiskl mi kníže N. vřele ruku.

„Nashledanou,“ stiskl jsem i já knížeti jeho ruku.

Zdálo se nevyhnutelné, že zastřelím knížete N. v souboji, protože právě to ode mne kníže N. v souboji očekával, láska kněžny N. ke mně by tím dostala legitimitu, společenským konvencím by bylo učiněno za dost, kněžna N. by na něj mohla vzpomínat jen v dobrém.

Byl jsem tím samozřejmě zdrcen a snad nemusím říkat, že jsem celou noc kvůli tomu nespal, pronásledován vidinami knížete N., klesajícího k zemi s prostřelenou hlavou, zatímco z hlavně mé pistole se ještě kouří...

Ráno však přišlo vysvobození, které ze mne sňalo jho toho všeho, v podobě války na Ukrajině, která právě vypukla, vyprovokována ukrajinskými fašisty, kteří zákeřně zaútočili na bezbranné vojáky, kteří trávili dovolenou na Donbasu.

„Díky bohu!“ děkoval jsem bohu za tuto svatou válku, do které jsem se okamžitě přihlásil jako dobrovolník, a tak zbavil sebe i knížete N. povinnosti podstoupit souboj, tím nejčestnějším možným způsobem.

K mé nemalé radosti je záležitost lásky kněžny M. ke mně již definitivně vyřešena. Před malou chvíli jsem byl při osvobozování Prahy od ukrajinských fašistů zasažen do hlavy projektilem 5,56 x 45mm NATO a dle všeho je mé zranění fatální. Padl jsem obličejem rovnou do kaluže a nezdá se, že bych měl ještě nějakou naději, i z toho prostého důvodu, že mám hlavu v kaluži a dusím se.

„Ať osud dopřeje knížeti a kněžně co nejvíce společných let v jejich svazku manželském, bůh žehnej Putinovi!“ nepřeji si nic jiného v sekundě své hrdinské smrti.

Amen!