Pane Trčálku ještě nedosahujete kvalit Jaroslava Haška nebo Aloise Jiráska.

Kdybyste o tom měl ponětí, tak byste vedle sebe nemohl uvést Haška a Jiráska. To jsou tak rozdílní autoři, že si jen těžko představit rozdílnější. Navíc Jirásek nebyl ani v nejmenším humorista.

Hm, čacký junák... Tak to asi zabolelo, co?

Vy jste to, četl, takovou strašnou nudu?

Nezabalil to po prvním odstavci?

To, jářku muselo být pro Vás, strašlivé utrpení!

Já vím, narazil jste na to úplně náhodou, hned Vám na to padl zrak...

Ale stejně jste fakt dobrý, že jste to dočetl až ke zmínce o sobě!

Tak aby toho nebylo málo, byla založena petice, aby se vaše město jmenovalo Trčálkov.

Mimochodem zase jste neuvedl zdroj a my zoufale tápeme a marně přemýšlíme, kam jste tentokrát zamířil.

dobré

Až se tenhle sebestředný Trčálek....

kšá...

Zasloužená vtipná karma

Chudák pan Hlinka až zjistí, že se stal také Trčálkem.

Kdo na Trčálka pohlédne, sám se Trčálkem stane.

Šanci uniknout nezvratnému osudu a nestat se Trčálkem tak mají jen lidé a další jedinci bez zraku.

I proto vyšel Teo Sděky se zavázanýma očima, jen aby toho dne nepohlédl na Trčálka a nestal se tak Trčálkem.

Však Teo Sděky zapomněl na to, že Trčálek působí nejen vizuálně, ale i zvukově.

I potkal Teo Sděky se zavázanýma očima jednoho z Trčálků, ten se na něj vlídně usmál a pronesl: „Dobré ráno, Teo, zase jsi vynechal prášky?“

A Teo Sděky zírá, látka, která mu zavazovala oči, padá k zemi a on pohlíží na svůj odraz v louži a zděšeně křičí: „Proboha! Vždyť i já jsem se stal Trčálkem!“

A z reproduktorů zní legendární píseň Petra Jandy: „Trčálci už jdou a je jich moc!“

Ještě mě napadlo - chodí Trčálek okolo, nedívej se na něho, kdo se na něj koukne, toho Trčálek bouchne.