Ano, válka je zločin!

A ta, která se bude bezprostředně týkat i nás, je na spadnutí. A ve chvíli, kdy vypukne, stanou se i z nás zločinci...

Teď před Vánoci nedělám nic jiného, než chodím po návštěvách. Všude tam, kam na takovou návštěvu přijdu, přinesu i nějakou dobrou novinu, abych zmírnil tlak, který vytváří předvánoční shon na lidskou psychiku. A taky se tak, byť oklikou vracel k samotné prapodstatě Vánoc, které jsou samy o sobě tou nejradostnější novinou, že my lidé, budeme vykoupeni ze svých hříchů, neboť Bůh se stal člověkem, když se v Betlémě při domácím porodu narodil Spasitel.

I pro pana učitele, který si dnes nebyl (v televizi totiž běžel biatlon) výjimečně zaplavat v řece Moravě, jež protéká naší obcí, nalézající se v Sudetech, jsem měl radostnou novinu.

„Je to tak, pane učiteli, jak říkám! Rusové dnes podnikli největší útok na Oděsu od Velké vlastenecké války, kdy na Oděsu útočili fašisti! Celé město je bez elektřiny, plynu i vody!“ oznamoval jsem panu učiteli tu radostnou, vskutku adventní zvěst.

„Sláva!“ zvolal pan učitel a neskrýval svoji radost. „Ruští sportovci jsou zase o krok blíž k účasti na zimní olympiádě! Já mám takovou radost! Naděje, že jim budu moct fandit, je zase o něco větší!“

Nechal jsem panu učiteli prostor na to, aby mohl dát své radosti volný průběh.

A za hodinu, když se doradoval, jsem řekl: „Ještě, že je premiérem Babiš, jinak by nás Rusové museli taky bombardovat, aby mohli na olympiádu. Tak se to obejde i bez tanků, kterými nás strašil Fiala.“

„Ano, tak to je,“ přikývl pan učitel a ukázal na obrovskou mísu, nebo spíš lavor, který stál na stole.

V tomto lavoru bylo typicky vánoční cukroví, takové, s jakým se v jinou roční dobu prakticky nesetkáte. Pan učitel mne vyzval, abych si vzal. A protože je Rusko neporazitelné, nacpal jsem si tímto vánočním cukrovím nejen všechny kapsy, ale i svá ústa, takže jsem ani nemohl mluvit.

Kdo nosí o Vánocích radostné noviny, nikdy neodchází s prázdnou!