Rád čtu diskuze pod články pana Trčálka. Je to skvělá sociologická sonda do charakterů a myšlení této společnosti. Každý jednotlivec si v článku přečte něco jiného. Někdo vidí nadaného vtipálka, skvělého satirika, inteligentního člověka, který si z prorusky a komunisticky smýšlejících kolegů na blogu, kteří píší ať už za úplatu anebo z popudu svých vlastních vnitřních démonů, dokáže udělat noblesní legraci.

A někdo nic z toho nevidí. Má zapotřebí sdělit ostatním, buďto že článek není odzdrojován, nebo diskuzi plevelit svými bigotní názory, případně sdělovat, jak jím pohrdá, někdo rovnou vulgárně nadává. Doufám, že se takovýmto lidem alespoň trochu uleví. Jinak je těžké pochopit, proč vlastně příspěvky o vlastním vnitřním hnusu píší.

Pane Vochosko:1. Máte svérázné chápání toho, co nazýváme svobodnou výměnou názorů. 2. Tady nejde jen o to, že si p. Trčálek dělá "noblesní legraci" z " prorusky a komunisticky smýšlejících kolegů na blogu", je to jeho volba a pokud ho tento způsob blogerské aktivity naplňuje, pak nelze než to respektovat. Ale... problém nastává v okamžiku, kdy v rámci tohoto svého ideologického boje (formou satiry) začne urážet, vychytrale napadat či jinak se navážet do

toho, co s jeho kampaní nikterak nesouvisí. Jeho dnešní zmínka o evangelikálech nebyla ničím jiným než rafinovanou provokací. Bojuje s paní Káťou, ale paralelně i se mnou (a můžete pátrat po tom, jak jsem na to přišel). V tom případě mám plné právo - v rámci svého chápání svobodné výměny názorů - zareagovat, což jsem také udělal. 3. Pokud moje argumenty, například v dnešní reakci, považujete za vyjádření mého vlastního vnitřního hnusu, pak je to něco, co je zase pro mě těžké pochopit. 4. Kdyby si pan Trčálek odpustil svoji zmínku o evangelikálech, ujišťuji Vás, že bych neměl důvod do diskuse přispět - ideologické půtky mezi ním a těmi, kdo jsou cílem jeho textů, mě nezajímají. Domnívám se ale, že všechno má své limity a považuji za naprosto zvrácenou představu, že zatímco on bude svobodně publikovat (s tím nemám problém), my ostatní, pokud se nerozhodneme udělit trefnou, vtipnou nebo nevím jakou karmu, budeme dílo Skvělého satirika nekriticky přijímat a pokorně mlčet. Tak totiž Váš příspěvek vyznívá, je mi líto.

Komunisté jako jediná skutečná levice a světadějinný předvoj nejprogresivnějšího ateizmu, který osvobozuje lidstvo od náboženského tmářství, stojí věrně po boku nejpravěji konzervativního Ruska v jeho svaté válce proti všem progresivistickým levičákům a úpadkovým bezbožníkům.

Je zajímavé, že když se autor bude strefovat do extra proruských blogerů, do chcimírů, do charakteru celebrit, do Babiše... a pan Stejskal se ozve, hned má za sebou skupinku fandů s "Dobře jste to napsal! Ještě mu dejte! Nechte pana Stejskala na pokoji!" a když jde o jeho víru, je v tom sám.

Alenení sám, paní Bigasová. Pan Trčálek už tu skrze své uhnuté evangeliun urazil kdekoho.

Spíš mě udivuje, že tahle osobní a dehonestující satira nevadí i jiným křesťanům. 😂

Inu trefná karma, opravdu trefná. Jen se obávám, že nejen Káťa nepochopí.

Zdá se, že málo trefná. I když je možné, že se teprve šikují, aby se stmelili

No, nevím, jestli si pan Stejskal toho všiml, ale asi ano, protože pan Stejskal si všímá, co se týká mé osoby, všeho.

Ale můj článek je zařazen do rubriky Próza a poezie.

Je tedy nejvyšší čas, aby se pan Stejskal pustil do kritického rozboru F.M. Dostojevského, neboť v mém blogu vystupuje i Dmitrij Fjodorovič Karamazov.

S chutí do toho, půl je hotovo, pane Stejskale, můžete cenzurovat světovou literaturu, co Vaše libido ráčí!!!

Jestli to nebude tím, že pan Stejskal, jak se v minulosti vyjádřil, chtěl na těchto stránkách provozovat seriózní zpravodajský blog, následkem čehož nedoceňuje, že existují i jiné blogové žánry.

Rád bych pana Stejskala upozornil, že i když s jeho názory vesměs souhlasím, tak se obávám, že tady je úplně vedle. A zbytečně se ztrapňuje. Škoda.

Za první republiky bývala satira mnohem razantnější, to by dnes neprošlo.

Za blog

Už mu totéž psalo více lidí, včetně mne, ale nedá si říct.

Píšete: "... my Rusové jsme vyvolený národ, že jsme, takříkajíc, archou křesťanů, včetně těch evangelikálních!“---Cituji z webu Dingir, což je náboženský infoservis (z 27. 8. 2020), jde o náhodně vybraný údaj: "... od července 2019 do července 2020 bylo v Rusku za nedovolenou misijní činnost stíháno 62 muslimů, 29 baptistů, 22 evangelikálů včetně letničních, a s nimi další příslušníci různých křesťanských i mimokřesťanských uskupení. Týká se to 125 jednotlivců ze 17 různých náboženských společností. Cizinci, kterých se to týkalo, byli vyhoštěni ze země."---Pochopil jsem, že si zde cosi vyřizujete s jakousi Káťou, budiž Vám přáno. Jen byste při tom nemusel "argumentovat" fantasmagorickými nesmysly - v porovnání s realitou to působí směšně, až urážlivě. Evangelikálové sice nejsou v Rusku tak brutálně pronásledováni jako v jiných zemích a nejen muslimských (např. v některých oblastech Mexika), přesto ale znevažovat lidské utrpení, byť by šlo "pouze" o administrativní šikanu, což se v Putinově režimu děje, patří mezi jednání, kterému se slušný člověk vyhne. V opačném případě se můžeme dočkat, že si budete dělat legraci z nacistických plynových komor (jako zvrácení propagandisté íránské šíitské totality).---Zdroj: https://info.dingir.cz/2020/08/osudy-svobody-vyznani-v-rusku/

Vy bez pana Trčálka jako byste ani nebyl.

Reakce na článek paní Kateřiny Lhotské mírně okořeněná posledním článkem pana Nožičky. Zdroje pana Trčálka je jednoduché najít, má své oblíbence, mezi něž patřím také já. Nebýt nás, pan Trčálek si už ani neškrtne a takový to byl nadaný bloger!

https://blog.idnes.cz/lhotska/kritizujes-tahni-do-ruska.Bg24080659

https://blog.idnes.cz/nozicka/slovensti-hokejiste-si-vybojovali-ucast-na-olympiade-i-diky-hracum-z-khl.Bg24090025

Ještě jste zapomněl, nevím proč, na M.F. Dostojevského a jeho Bratry Karamazovovi !

Tak si to tam, prosím, pane Lněničko, doplňte.

A takový jste byl nadaný bloger!

Knutu by možná vyfasovali. Ale s přihlédnutím k určitým příznakům upomínajícím na Stalinův režim bych byl na místě případných zájemcům o útočiště v Rusku obezřetný. Je známo, že za Stalina se se zlou potázali i navrátivší se zajatci. Těžko odhadovat, zda by našim spoluobčanům v Rusku zakvétala pšenka. Zvláště pak těm, kdo pod tlakem veřejného mínění nazvali speciální vojenskou operaci agresí. Možná by vyfasovali knutu. Ale možná nejprve na zkušební období daleko za Uralem. V místech, kde se pšence nikdy nedařilo a kde sobolí trus záhy mrzne na kámen.

V meziválečném období odjela do Stalinovy říše řada nadšených komunistů z Československa. Mysleli si, že tam vybudují nový komunistický ráj na zemi. Ale bylo to spíše peklo.

„Prečo toho a toho človeka tak nenávidíte?“

„Nuž prečo: on mi, pravda, nič neurobil, ale ja som mu raz vyviedol jedno strašné svinstvo, a len čo som ho urobil, hneď som ho za to znenávidel.“

Fjodore, memento mori

Promiň, Ondro, ale proč mluvíš o nenávisti?

Je snad v mém článku nějaká nenávist?

Vždyť v něm píšu o lásce k Rusku, o naději, pravdě, svobodě a víře.

Tak jakápak nenávist!?

Ukaž mi tu nenávist, prosím.