Akce při návštěvě papeže na Slovensku budou jen pro očkované. A co boží království?

Bohuslužeb s papežem se na Slovensku mohou zúčastnit jen očkovaní. Znamená to snad, že se neočkovaný člověk nedostane do božího království?

            Hledal jsem svatého Pavla po celém městě, až jsem ho našel v takové zapadlé čajovně, kde seděl jen on sám, maje před sebou rozpitý džber kalného magoráku, nápadně připomínající Kristovu krev.

„Vy jste svatý Pavel?“ zeptal jsem se slavného apoštola.

            „Ano, jsem svatý Pavel, a co má být?“ přikývl apoštol.

            „Totiž, proč jsem za vámi přišel,“ řekl jsem a pokračoval, „na Slovensko má, jak známo, přijet papež. Avšak po domluvě s vládou se setkání s papežem mohou účastnit jen očkovaní občané.

            Ovšem Ježíš Kristus, jak taky známo, očkovaný není. Pokřtěný ano, pokřtil ho, tuším, sv. Jan Křtitel, hezky ho ponořil do vody i s hlavou, to bych si dal taky líbit, takový parádní křest.

            Ale očkovaný není, to je víc než jisté.

            Tedy může dojít při mši svaté sloužené papežem k proměně, je-li přístup neočkovaným, a tedy i Ježíši Kristu, přísně zapovězen?

            Ale, to hlavně, neřekl přece neočkovaný Ježíš Kristus, že mají k němu všichni, tedy i neočkovaní, přijít, neboť je cesta, pravda i život, a cesta k Otci vede jen skrze něj?

            Neměli by se proto všichni věřící vzbouřit a prostě spěchat na setkání s papežem, bez ohledu na to, zda jsou očkovaní či nikoliv, protože křest je samozřejmě víc než očkování, každý kdo je pokřtěn, nachází přece se pod ochranou boha, vstane z mrtvých a bude žít věčně, proto je zcela lhostejné, zda teď zemře na Covid?

            Co si vlastně o tom myslíte, vážený apoštole?“

            Svatý Pavel se vyprázdnil džber magoráku a takto pravil: „Každý ať se podřizuje vládnoucí moci!

           Veškerá moc je totiž od Boha, takže současné vlády jsou zřízeny od Boha!

         Kdo odmítá očkování, bouří se tedy proti Božímu zřízení; a vzbouřence čeká jistý trest. Očkování přece není postrachem pro ty, kdo konají dobro, ale zlo.

           Nechceš mít strach z vrchnosti?

Nech se očkovat, a vrchnost tě pochválí, je přece Božím služebníkem pro tvé dobro.

Nechceš-li však očkovat, boj se!

Stát netřímá meč nadarmo; je přece Božím služebníkem, jenž po zásluze trestá neočkované pachatele zla. Proto se musíme očkovat, nejen kvůli hrozbě trestu, ale i kvůli svědomí. Proto také platíte státu daně, vždyť jsou to Boží služebníci a pilně se věnují své práci. Každému dávejte, co jste povinni: komu daň, tomu daň, komu clo, tomu clo, komu vážnost, tomu vážnost, komu čest, tomu čest, a sobě očkování!“

            Apoštol domluvil, ale moc jsem z toho moudrý nebyl.

            „Jsou tedy skuteční křesťané jen ti, kteří se nechali naočkovat, a proto jen ti mají právo setkat se s papežem a tedy i se samotným Kristem, který k nám takto dospívá právě přes apoštolskou posloupnost?“ zeptal jsem se a rychle dodal, „a co vlastně sám Kristus, kam ten se poděl?

            Je snad v karanténě?“

            Ale apoštol mi neodpověděl. Právě mu přinesli další džber magoráku. Pozdvihl ho ke svým ústům a pil a pil a pil, konce kraje to nemělo, stejně jako život věčný...