15. března 1939 zachránil Hitler Evropu před druhou světovou válkou

15. března 1939 se definitivně završila Hitlerova snaha o nastolení míru, který tehdy vážně ohrožovalo Československo svým urputným zbrojením proti Německu, které se taky chystalo napadnout

Všem, komu záleželo na míru, Babiš, Schillerová, Havlíček, Okamura, jakož i čelní pohlaváři hnutí Stačilo! a Motoristů sobě, trpělivě čekali na příjezd Hitlera, jehož vojska brzy ráno překročila české hranice v rámci speciální vojenské operace, jejímž cílem bylo zabránění druhé světové válce.

Sněžilo jako vždy touto dobou a tak byl Hitler celý zasněžený, když se česká vláda národní obnovy milovaného Vůdce konečně dočkala. Hitler měl sníh všude, kde si vzpomenete, na čepici, za límcem, v rukávech, v kapsách, ba i ve svých ponožkách.

„Hned vás opráším, jste celý od sněhu, už aby ta zima příšerná skončila a bylo zase jaro!“ přiskočila k Hitlerovi Alena Schillerová a začala ho starostlivě oprašovat, „ještě abyste se nám nenastudil!

Naštěstí máme řádně zatopeno. Ale nebylo tomu tak vždy, můj vůdce! Není to tak dávno, co český národ mrzl a hladověl. Ale teď k nám přes Nord stream zase proudí levný plyn a taky reálné mzdy zase vzrostly, už je nám mnohem líp, než nám bylo za toho parchanta!“

Babiš, když slyšel, že Schillerová mluví o parchantovi, hned spustil: „Jo ten parchant dával peníze jen na zbrojení. Chtěl vyvolat druhou světovou válku, aby mohl maskovat, že je nejhorší premiér na světě.

Ale já jsem byl vždy proti zbrojení, věděl jsem, že nemá smysl se bránit, jen kvůli tomu, aby ten parchant mohl okrádat důchodce a stavět za jejich peníze opevnění proti Německu, jen by to zbrojení proti Něměcku stálo životy českých lidí.

Já taky stavím.

Ale ne pevnosti, stavím čapí hnízda, která slouží mírovým účelům, aby motýle měli kde hnízdit.

Ten parchant už byl v agónii, ale chtěl zvednout výdaje na obranu, aby si mohl udělat fotky na instagram, zatímco naši lidi hladověli.

Ale já nebudu válečný premiér, který si zahrává s druhou světovou válkou, tak přísahám na zdraví tuhle Karla Havlíčka!“

Konečně byl Hitlerův vojenský oděv prost jakékoliv sněhové vločky, a proto už Alena Schillerová Hitlera nemusela oprašovat, takže ten už mohl nerušeně mluvit.

A taky nerušeně mluvil: „Vítám vás v protektorátu. Děkuji za vřelé přijetí, jehož se mi dostalo. Děkuji i za to, že jste pochopili situaci a nebránili se. Ani nevíte, jak jsem rád, že jsem zabránil druhé světové válce. A je to i vaše zásluha, kterou si historie zapamatuje, protože jste právě zachránili český národ před jeho likvidací.

Slibuji vám, že nikomu nebude zkřiven jediný vlásek s výjimkou válečných štváčů, kteří ohrožovali Německo a tím i mír, neustálým spřádáním válečných plánů, kteří proto zbrojili, aby se pod záminkou obrany chystali k zákeřnému útoku na Německo.

Každý takový válečný štváč bude po zásluze potrestán, to vám taky můžu slíbit na svoji nacistickou čest.

Přiznám se, že jsem měl strach z toho, že to tady budu muset všechno rozbombardovat, kdybyste se bránili, protože se Německo necítilo bezpečně vzhledem k vašim výdajům na obranu.

Proč byste jinak stavěli všechny ty pevnosti, vyráběli zbraně, kdybyste nechtěli zaútočit na Německo, které vám, Slovanům, bylo vždy trnem v oku?

Udělal jsem všechno, co bylo v mých silách, abych zabránil druhé světové válce. Ale nebýt vás, českých vlastenců, nikdy bych to nedokázal, vy jste sůl této země. Proto zůstanete v čele protektorátní vlády, aby se lidé v protektorátu měli líp. A tito lidé, ať jsou ve vládě, je vidět, že to jsou odborníci.

A tady ten neárijec ať dělá ministra vnitra, na špinavou práci jsou nejlepší neárijci, protože slovanská krev je nečistá.“

Hitler ukázal na Sterzika, který Hitlerovu nabídku na ministra vnitra bez otálení přijal, salutuje: „Ja, main fýrer!“

„Teď, když jsem se zmocnil českých zbrojovek a budu v nich vyrábět zbraně na obranu Říše, si už nikdo netroufne na Německo, a proto už nikdy nebude žádná válka,“ podotkl ještě Hitler a pak se obrátil na předsedu protektorátní vlády, „a teď bych si dal sklenici vašeho vyhlášeného řepkového oleje, od rána jsem nic nepozřel.“

„Tady je!“ podal Babiš Hitlerovi sklenici svého vyhlášeného řepkového oleje.

„Děkuji,“ poděkoval Hitler a pozdvihl pohár, „na mír!“

„Na mír!“ odpověděli všichni přítomní se zdviženou pravicí, zatímco Hitler vyprazdňoval pohár s řepkovým olejem.

Ale Hitler se bohužel mýlil.

Za necelý půlrok rozpoutala válkychtivá koalice ochotných zákeřným útokem na vysílač v Gliwicích druhou světovou válku, které se Hitler snažil ze všech svých sil zabránit, když obsazoval Českou republiku bez jediného výstřelu...