Nevšimnul jsem si, že by se chtěl někdo Vietnamcům přizpůsobovat. Poznat by se národy měly, přizpůsobovat by se moc neměly. Jsou to NAŠI Vietnamci.

Karma.

Opět pěkný blog.

Diky za uprimny blog

Nepatří to k tématu, ale nedá mně to. Včera jsme šli s manželkou na nákup do Albertu. Tam zjistila, že někde nechala platební kartu. Přemýšlela kde a jediná možnost byla, že před dvěma dny nakupovala ve městě u Vietnamky svetr. Jeli jsme tedy do obchodu i když manželka nevěřila, že to něco přinese. Vstoupila do uvedeného obchodu. Vietnamka seděla u pokladny a jak viděla manželku vstala, začala se usmívat. Vedle pokladny měla krabičku a na ni ležela manželčina platební karta. Manželka radostí vykřikla to je moje. Vietnamka se usmívala ukázala na manželku rukou a řekla " Ano to je vase, vase karta zapomněl tady". Tak ji manželka koupila jednu velkou růži a dal ji Vietnamce. Chvilku to trvalo, než si ji vzala. Tvrdila, že vrátit je samozřejmé. To je jeden z důvodů proč mám Vietnamce rád.

Moc pěnám příhoda, pane Kindle. Ano. naši vietnamští spoluobčané jsou velmi pracovití, upřímní a hodní lidé. A stále jsou usměvaví a vstřícní. Mám s nimi jen ty nejlepší zkušenosti, do jejich obchodů chodím ráda nakupovat. (Někteří naši (nabručení) prodavačky a prodavači by si z nich mohli vzít příklad Děkuji vám. A hlavně panu Tienovi za pěkné zamyšlení. Karma.