- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Ahoj, připravuji článek o vietnamských bloggerech v ČR, mohl bys mi prosím poskytnout tvůj kontakt? Pošli mi prosím svůj email na můj email (michaela.rakova@gmail.com), chtěla bych ti položit pár otázek. Díky Míša
to jsem nevěděla, že se to u vás nedělá...dát najevo, že mám někoho rád, je považováno za slabost?
u nás platějí jiná etická pravidla než tady :) Například tady se lidé dívají sobě do očí, kdyžto na druhé straně planety nikoliv. Tady, když na někoho ukážete ukazováčkem, tak naznačujete směr nebo nějakou konkrétnost-na druhé straně planety, se neukazuje na člověka ukazováčkem, ale malíčkem jinak by se osoba mohla urazit. Já to vnímám, tak, že je náš svět (celou naši planetu) hodně různorodý a pestrobarevný proto je pořád co se učit a poznávat.
Tradice jsou v dnešním světě všude pomotané. Myslím, že byste měl udělat to, co cítíte nejvíc. Nemáte co ztratit. Když jí například obejmete, tak buďto maminka nepřekoná "tradice" a zareaguje nějak podivně... (což je nastejno jako když jí Vy řeknete, aby odešla) anebo je překoná. Podle mne tedy buďto zůstanou pocity nadále ukrývané a neprojevené a budete mít pořád zmatek = budete na tom pořád stejně anebo se Vám něco nové otevře. Takže se netrapte a dělejte to, co potřebujete.
Tedy to je můj názor - ženy z Evropy, která miluje svobodu vyjádření se a našla v ní cestu k vnitřní svobodě a rozvoji (nejen sebe).