Nekřičte na moji mámu

Nevím, možná ta malá postava motivuje lidi dívat se na Vietnamce povýšeně. Možná proto, že jsme jenom cizinci.

Tykání a různé kroucení se slovem Vietnam mi nikdy tak moc nevadilo. Nedotýkalo se mě ani povýšenecké chování ani očividný projev nechutenství. Ale občas jsou hranice, kdy musím říct dost.

Moje máma měří přibližně 150 cm, což láká mnoho "vyšších" lidí zahodit pseudoslušnost za hlavu. Troufají si, chovají se a mluví úplně jinak. Dalo by se to přirovnat k žákovi 9. třídy, který přeroste svoji paní učitelku a začne si uvědomovat svoji fyzickou převahu. Drzého žáka paní učitelka jednoduše propleskne a je po problému.

Bohužel takový přístup mimo školní zdi neplatí. Musíte si to mnohdy nechat líbit, zadusit to v sobě a nechat to plavat. Jakmile první zvednete ruku, tak jste podle zákona "útočník" i když z lidského pohledu máte na facku morální právo.

Nejvíc mě proto uráží, když si na moji matku "dlouháni" dovolují. Nejsou to jen puberťáci, ale i dospělí lidé, kteří se k ní (i k ostatním Vietnamkám malého vzrůstu) dívají z patra.