Musim říci jedno. Znám celkem dost vietnamské děti a budu asi za divně a hystericky nacionální:)), ale znám dva tři Davidy, jednoho Adama ...ale jinak? Dáváte dětem ta nejkrásnější česká jména. Žádné exotické překvapení. Takže Anička, Haničky, Honzíkove, Janičky, Petrušky Toničky a Toníčci a Vítkové a Kristýnky a Kačenky. :)) Já Vás chápu...oni jsou tu od miminka většinou. Ale mně tohle přijde hrozně hezké od vás Vietnamců ...vlastně dojemné:) čtu váš moc ráda.

Dokazi si predstavit vase dilema v CR. Nezvyklost cechu s cizi kulturou, kdy jeji denni poznavani je v zacatku. V cizine je to stejne. Moje krestni jmeno v anglictine by pro spravnou vyslovnost muselo zacit pismenem "Y" (Yaroslav). Tak abych vse okolnim ulehcil, pouzivam jmeno "Jerry".

Horsi to mel spoluimigrant jmenem Picha. To pri anglickem vyslovovani jeho jmena, nastal vzdy problem, kdyz byl pobliz cesky mluvici obcan.

Pokud vám to nedělá problém, klidně se přejmenujte na Adam Tran. Nejen v česku, ale i v západní Evropě budete pro své okolí "čitelnější" a kontakty bezproblémovější, protože u originálního jména "Tien Tran Tate" Evropan opravdu netuší, co z toho je jméno a co příjmení. Takže vlastně neví, jak vás má oslovovat.

Osobně bych předpokládal, že příjmení je to poslední slovo, takže bych vás oslovoval "pane Tate". Ale z vašeho návrhu Adam Tran je evidentní, že jsem se spletl, a že příjmením je to druhé slovo Tran. Takže, pokud vám to nevadí, "poevropštěním" jména si usnadníte navazovaní kontaktů v evropské společnosti.

Zajímavé povídání a hezky zpracované. Fajn.

Které jméno Vám vybrali rodiče, to jste Vy Na druhou stranu- ve školce máme hodně žáčků z Vietnamu a Číny, jejichž jména jsou pro ostatní děti nevyslovitelná. Takže jména cizokrajná zůstávají, ale z praktických důvodů je jejich součástí i české nebo i jiné, ale srozumitelnější křestní jméno.

Karma. Hezky píšete a jste upřímný. Zůstaňte svůj... Díky.

karma. moc pekny!

Babo raď se říká, když si nevíme rady. Jsem sice věkem baba, ale radu nemám. Myslím, že tento problém vyřeší až Vaše děti a vnoučata. Jak Vás oslovují kamarádi? K penězům Vám sice kamarádské oslovení nepomůže, ale líp se s námi, domorodci, sžijete. Ať se Vám daří.

I našinci mají podobné problémy:

"Prosím vážené snoubence slečnu Semtelovou a pana Starablažku, aby se konečně dohodli na společném příjmení."

Nevím, jestli by to ve vietnamštině nemělo jiný (neblahý) význam, ale co třeba

"Tim Tatran" ? A nebo "Tim Tranta" ? Příjmení Tranta by znělo úplně česky a přitom byste přišel jen o jedno písmenko.

Zajímavé dilema. Musíte se rozhodnout dle toho, jak to sám cítíte.

Mne teď napadlo, že byste si mohl své jméno nechat, ale přidat si ještě jedno české jméno. Pro Vietnamce a staré známé byste byl nadále Tien. Při žádosti o místo a pro nové spolupracovníky byste byl třeba Martin. Problém by však mohl být, že kdybyste se někde podepsal Martin Tien Tran Tan, tak by si někteří mohli myslet, že to "Tien Tran Tan" je příjmení. No a?

Zažil jsem něco podobného. Žiji již léta v Nizozemsku. Mé křestní jméno si zde, jako v Česku zkracuji na Jarda. Na jednom pracovišti mi tu však říkali Jaro. To se mi také líbilo. V NL se běžně delší jména zkracují a vezme se jen jeho začátek nebo konec.

V osmdesátých letech, kdy jsem byl docentem na Free University of Amsterdam a říkali mi tam Jarda, mi jeden profesor, vedoucí oddělení navrhl, jestli by mi nemohli říkat Jan. To se mne dotklo a odmítl jsem to. On to však se mnou myslel dobře. Nešlo mu asi o něj, Jan bylo asi vhodnější jméno pro ty z externích relací university, kteří cítily despekt k "východní Evropě".

Oprava

Jan bylo asi vhodnější jméno pro ty z externích relací university, kteří cítili despekt k "východní Evropě".