Základní škola za socialismu - třetí nebo čtvrtá třída. A nastoupil k nám Kubánec černej jak uhlí. A co se první naučil česky? Nadávky. Nedostalo se mu od nás zrovna vřelého přijetí. A naučil se to rychle - nadávat na oplátku i se ohnat pěstí...

Vážený kolego blogaři, nic si z těch kluků a zaprdlých dědků nedělejte. Ale ten Harant, to by mohla být i pocta. V historii národa českého se vyskytuje jeden šlechtic Kryštof HARANT z Polžic a Bezdružic...jo a vaš čeština je výborná. Mám obavy, že je lepší než ta moje.

Vaše blogy však ukazují velmi doboru znalost toho nesnadného jazyka.

Moc pěkný. Jako často Vaše blogy. A ta krásná čeština.Diky

Motivace musí nějak vytrysknout z vnitřku. Faktem je, že hovořím třemi jazyky (bohužel někdy lépe než v mé rodné češtině) a motivace pro jejich výuku byla za socialismu jasná, odejít rychle pryč na Západ.

Dnes slýchávám, že se často říkává, že motivace dlouho nevydrží. Klasik k tomu kdysi dodal, že to ani koupel a proto ji doporučuje denně

V Brne to byl normalni nazev pro male deti - haranti.

Copak v Brne ..

Beru to jako nadsázku. Protože jestli to byl hlavní důvod, proč se naučit česky, musel bych napsat, že se nedivím, proč tak málo Vietnamců staršího data narození umí česky.

Je to o lidech.

Zde kde jsem v predcovidove dobe travil polovinu casu take mame jeden vietnamsky kamenny obchod.

Vzdy kdyz tam neco kupuji. probehne bietnamec kolem padesati, dobry den pane, hledate neco pane, mohu vam poradit pane a pres jeho akcent se vzdy pobavime.

Jeho manzelka u pokladny je pravym opakem. kdyz on tam neni, ani ruakama ci nohama ji nevysveltim, ze hledam tu bavorskou sekanou, jiz mne v jejich reklame obstastnili uz predem.

A tam kde travim tu druhou, ted i podstatnejci cast casu mame v dome Vietnamskou rodinu. tam je to naopak, s pani se da o cemkoliv drmolit, pan se vetsinou jen usmiva a moc toho nenamluvi. maji dve deti, syna a asi o pet i vice let mladsi dceru.

Holcicku jak z obrazku, vzdy vysnorenou v krasnych satickach a bratr se o ni vzda prikladne staral.

Holcicka vyrostla v krasnou slecnu, saticky uz nenosi, ale tricka a jeans, a kdyby ji nekdo chtel ublizovat, bratr by se asi postaral.

sympaticka rodina.

Přiznám se, sebrat sebe, jít do cizí země, docela odvaha! Kolega se v ČR dožral, že nebude čekat "Až mu bude lépe". V Norsku se cíleně zabydlel u místních, aby se vyhnul české komunitě. Snaha, co nejrychleji ovládnout řeč! Pozoroval jejich zvyky. Furt sedí v sauně, piknikují ryby. Mají svetry se vzory a na hlavě tu srandovní čapku přes uši! Tak si to pořídil rovněž a pobíhá mezi nimi.

Práci má, dokonce jakýsi kurz - přezkušování, aby získal nárok na jejich občanství. Jako svobodný omamuje tamní děvčata. Co já vím, třeba již má i malá norčata ...? Přesně takto, si představuji vstup a chování "cizince", do jiné země. Chvála, že totéž lze říci o komunitě z Vietnamu! Mám dlouhodobé zkušenosti s rodiči, dokonce komunikuji s jejich dcerou. Je na VŠ Praha.

Všichni mají s mým kolegou cosi společného. Šli za štěstím. Aby jej dosáhli, doslova dřou. Jedni v plátěnném stánku na tržišti, další už v kamenném obchodě - další generace již na studiích. To jsou dobří cizinci, žádní "Haranti". Žel, i tyto máme v ČR. Nekonají, nárokují, množí se, nu zase jsou naši, takoví domácí !

Správně. Asimilace je proces vzdělání ve vybraných a trefných sprosťárnách v domácím jazyce.

Ještě doporučuji odstranit jeden zlozvyk. Vy Vietnamci, když jste v rozpacích či nejistí, používáte civilizované pravidlo, že smích obrušuje hrany a tak se culíte, někdy přímo hihňáte. To je špatně.

Místním zvykem je nejistotu maskovat cholerickou agresí a řvaním. Musíte se místo pozdravu na uvítanou naučit výraz - co čumíš woe - který domorodci používají, když uvidí cizince - tím je kdokoliv, koho neznají z místní hospody. Místo vřelého "Co byste si přál?" se naučte "Vyber si, co chceš, zaplať a vypadni" a místo "Na shledanou" proneste "Přijď zas, my k vám taky nelezem".

Kdyby Vám někdo náhodou popřál "Dobrou chuť", správná česká odpověď je "Starej se o svojí hubu".

Zásadně se nedívejte místním do očí, zatímco s nimi konverzujete, koukejte do mobilu nebo někam metr nad a doleva a pozorujte pavouky na zdi. Nejlépe si nasaďte sluneční brýle, otočte se z profilu a při konverzaci zírejte oknem ven.

Alternativně pište blog na mobilu a na dorážejícího domorodce reagujte zlostným "Nevidíte, že nemám čas?"

Chce to dlouhé, intenzivní studium,,,, Česko, to je postgraduální studium drbanství a negativity v sociálním styku.

Takoví jsme, to je fakt. (A je to smutné). Nenechte si od nikoho radit, pane Tiene...

Tak mě napadá, jaký je ekvivalent označení "harant" pro dospělého.

nepublikovatelné