Letíme domu a stát nám to zaplatí

Moji krajané se teď dostali do těžkých životních situací, kdy se jejich pobyt zde v Čechách každým dnem zhoršuje a zhoršuje.

Každý, kdo sledoval poslední dění dobře ví, v jak těžké době se celá společnost právě nachází. Strašák propuštění vstoupilo do mysly mnoho z nás. Problém nezaměstnanosti začíná nejprve u cizinců, vždycky se dává přednost propustit nejdříve cizince ač jsou sebevíc vzdělaní či manuálně šikovní. Bude se to možná zdát hloupé a necitelné, ale souhlasím s tím. Zdá se mi to jako protekcionismus a zavání to nacionalismem, ale chránit své vlastní občany před cizími je úloha každého státu i když se hrdě hlásí k demokracii a rovnosti.  

Ale co mě nejvíce děsí je absolutní neschopnost firem a agentur, aby se o tyto cizince postarali. Místo toho, aby jim zařídila přechodné bydlení a základní životní potřeby, tak vyhodí ven do, pro většinu Vietnamců, artické zimy. Útočiště nakonec musejí hledat v přeplněných azylových domech, kdy je v jenom pokoji 3x3m nastrkáno minimálně pět lidí. Pokud měli štěstí, že ještě zbylo nějaké místo.

Úřady s nimi nekomunikují, firmy a agentury dávají od těchto lidí rychle ruce pryč a někde dokonce může docházet ke skartování veškerých záznamů, proč ne, tady je to běžný. Nárok na sociální podporu? Kdepak, většina je tady na pracovní vízum, nemáš práci, odejdi. Ačkoliv ze svého platu, pokud byli zaměstnáváni u seriozních agentur, odevzdávali daně. I přesto nemají jakýkoliv nárok na pomoc od státu.

Po několika měsících se česká vláda rozhodla podat těmto „chudákům“ pomocnou ruku. Ne ze soucitu či solidarity, ale z možného nárůstu kriminality a pohlcení organizovaným zločinem.

Hodlá každému cizinci zaplatit letenku a do kapsy jim přihodí ještě 500 eur. Většina občanů k mému očekávání začala okamžitě protestovat, jakmile jde o „moje“ peníze, tak všichni řvou. Nebylo by nakonec lepší, kdyby zůstali? Nebude nás to aspoň nic stát, takhle většina z Vás přemýšlí. Najednou jsou vítáni, ale věřte, že ta letenka je pořád levnější než boj proti organizovanému zločinu.  

Ale vždyť je to úplně jedno, všichni jsme jenom cizinci, nemáme pro Vás jakýkoliv význam. Přišli jste, tak se vraťte, my máme svých starostí dost jako např. nekonečné pomlouvání vlády nebo opozice. Tomu já říkám "důležité" starosti.