Když ono u nás dívat se při hovoru druhému do očí patří k bontonu a naopak ten, kdo se přímo do očí nedívá, je podezřelý.

A sednout si v MHD poblíž ženy (klidně i úplně neznámé) je taky něco, co málokoho rozhodí.

Chápu, že když nejste Čech, je pro Vás spousta situací, které máme zautomatizované, cizích a nesrozumitelných. A děkuji Vám za to, že o svých pocitech Asiata v Čechách píšete, pro mě je to pomůcka jak Vašim krajanům (a nejen jim, i lidem z dalších asijských zemí) porozumět.

Je to zajímavé počtení. Nevím jak kdo, ale já jsem z toho pochopil, že ti Češi

nejsou takoví rasisté a že se s nimi dá dokonce žít, pokud se někdo nesnaží ten jejich zpupný národ, převychovat na svou, jedině správnou, víru.