Čínské polévky instantní jsou bohužel dost přesolené, tudíž z tohoto pohledu méně zdravé, zdravější jsou dobře uvařené doma ze zdravých surovin.

Náhodou čínská polívka s vajíčkem, taveňákem a naťovou cibulkou je už skoro plnohodnotný jídlo... když nepočítám ten glutamát a konzervanty. :-) Kdo jsem, abych si stěžovala. A naše školní jídelna v rámci daných možností vařila dobře, problém jsou ty "dané možnosti" - za tolik peněz a s takovými pravidly to prostě vždycky dobré být nemůže. Buď to nesplní povinné limity nějakých surovin, nebo to nesplní sumu peněz, do které se musejí vejít. A nebo to splňuje všechno, ale pak je to zpravidla strava pro trestance velmi těžké nápravné skupiny, neslaná a nemastná, protože to se taky nesmí.

Na bufeťáckou gulášovku mám nehynoucí vzpomínky. Jednu dobu jsem dojížděl do práce vlakem a hned naproti nádraží byl řeznický obchod, kde byl i koutek na stání pro konzumaci polévky. Měli tam hned po ránu gulášovku nebo dršťkovku a čerstvé rohlíky. Cholesterol měl asi pré, ale svačina to byla vynikající.

To je moc hezky napsané. Díky za tak milý blog. V této době je to pohlazení.

Tak ať Vám chutná vše i nadále!:-)))

To je prima,že máte dobré vzpomínky na školní jídelnu. Já jí navštěvoval ještě za socialismu a některá jídla se mi tam bohužel stala doživotně nestravitelnými, ale později, v závodní kuchyni ve firmě jsem si názor opravil k lepšímu.

Mlékovou polévku, dušené v mrkvi a koprovku nedám ani dneska. Ale to ostatní mi tam chutnalo.