Diskuse

Bolest dětí

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
M

mischplysch

15. 4. 2009 15:16
Hádky

Drsné hádky opravdu malé děti děsí, když už to musí být, tak by se rodiče měli hádat alespoň v jejich nepřítomnosti, pokud je to teda možné.

Já bych se ale nebála založení vlastní rodiny, víte čemu se chcete v životě vyhnout a i když se vám to nemusí podařit, tak se určitě budete snažit, aby tím vaše děti netrpěly. Nakonec je spousta rodin, ve kterých děti prožijí šťastné dětství, i když třeba pár hádek se tam taky vyskytne. Je ale důležité, když děti vidí, že i když se rodiče semtam neshodnou, tak se mají rádi....

0 0
možnosti
T

tin1

16. 4. 2009 13:58
Re: Hádky

víte čas od času ve velmi vzácných situacích chytám amoka a všechno okolo sebe ničím, kosím, mavám všem věcem a vztahům bay bay. Když potom vychladnu, tak si uvědomím, podívám a profackuju sám sebe co jsem to provedl!!! Mlha náhlého vzteku najednou prosvítí světlo sluníčko-rozumu a já se zase chytám za vlasy a vrhám na svůj čin jako dělník kouká na svoji výplatní pásku. Sklesle a vyčítavě. :-)

0 0
možnosti
ŠS

CHYREN

14. 4. 2009 23:34
Hele, raději bonzni..

kde máš tu pěstírnu konopí.;-D[>-]

0 0
možnosti
JC

Jarcho

15. 4. 2009 7:52
Re: Hele, raději bonzni..

Vy pocházíte z rozvrácené rodiny, co?

Děti ze spořádaných rodin takové nápady nemívají.

0 0
možnosti
A

akki

14. 4. 2009 21:53
Je to zvláštní.

Taky jsem se bála hádek. A rodiče se nikdy nehádali. Jenže v dospělosti jsem nebyla připravená na to, že když se dva pohádají, neznamená to konec. Dost vztahů jsem si tím pokazila. Tak vlastně nevím, co je správně.:-)

0 0
možnosti
ZV

riot182

14. 4. 2009 20:34
Pěknej článek

If I had a chance for another try,

I wouldn’t change a thing

It's made me all of who I am inside.

0 0
možnosti
  • Počet článků 219
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 2936x
Červen 2022: Teď mi došlo, že jsem se nikdy pořádně nepředstavil. Jmenuji se Tien, potřebuji spát alespoň 10h denně, mám rád večerní procházky a jím převážně mezi 22-23h. Na deprese: čokoláda, úklid bytu a toulání se. Proč píšu blog? Je to jediná věc, kterou nedělám z povinnosti.

 

2021: Už jsem tu s Vámi přátele skoro 30 let, dokopu si to tady až do důchodu a potom zmizím do Hanoje. Ok?

 

2020: "Nic bych na sobě neměnil. Absolutní spokojenost. Mindrák na nule."

 

2015: Už pár let nečtu žádné západní "vědecké, akademické, publicistické" (a vlastně všechny cizí) práce o Vietnamu a Vietnamcích, protože nakonec zjistíte že to jsou jenom pytle plné nesmyslů. Musíte si to zjistit sami i když je to pracnější, ale aspoň těm objeveným výsledkům můžete věřit. Člověk by měl, pokud má tu možnost, na několik měsíců odejít do zahraničí, pak pochopí skutečné potřeby, emoce, samotu a izolaci cizinců v jeho vlastní zemi, protože to sám pocítí.