Neštovice ven!

V domku nedaleko hradu Berkeley v Anglii jistý zvídavý muž zbavil lidstvo prokletí jménem neštovice. Magazín Víkend MFD dnes začíná letní seriál Hrady a zámky Evropy. O hradu se v něm píše, ale neštovice s ním souvisí.

Stačí mi jen pár minut, abych se od hradu přesunula k výrazně méně nápadnému, ale stejně půvabnému, i když jiným způsobem, panskému domu obklopenému zelení a se starou růží plazící se po jeho zdi. Tady by se mi líbilo bydlet, pomyslím si.

Tady žil venkovský doktor, který změnil svět. Edward Jenner, který začal s vakcinací, která stála na počátku vymýcení pravých neštovic. Dům je dnes jeho muzeem.

Po pravdě, neočekávala jsem nic moc. Je to však místo, které se sluší navštívit z hlediska všeobecného vzdělání a když už jsem byla na hradě, pak by bylo neomluvitelné nezajít, že. Takže jsem zašla a když jsem zase vyšla, točila se mi z toho všeho hlava, ale byla jsem nadšená.

Našla jsem tady „všechno, co jste kdy chtěli vědět, ale báli jste se zeptat“. ´Báli´není úplně ten správný výraz, ale fráze se mi hodí. Popsané, vysvětlené, s několika historkami, přehlednými a pochopitelnými (mnou...) diagramy a dokonce i s krávou. Nejsem přílišný fanoušek tohoto typu expozic, ale tahle mě zaujala.

Edward Jenner, syn vikáře v Berkeley, se učil na doktora a už v té době ho zaujalo, co se na venkově povídalo: že když někdo prodělal kravské neštovice, nikdy pak nedostal pravé neštovice.

Neštovice byly v té době katastrofou. Není jasné, odkud se vzaly, patrně z Dálného východu, ale existovaly už tisíce let, byly nalezeny v egyptské mumii z roku 1157 před naším letopočtem. Když se do věci vložil Edward Jenner, měly na svědomí třetinu dětských úmrtí a průměrně jedno z 11 všech úmrtí.

Když se zavedl jako vesnický lékař v Berkeley, začal si dělat poznámky o všech takových případech, o nich slyšel. Dokonce takový tvrzení o imunitě testoval, naočkoval takovým lidem pravé neštovice, ale nemoc u nich nikdy nepropukla.

V květnu 1796 chytila děvečka od dojnic Sarah Nelmesová kravské neštovice. Jenner spatřil svoji šanci. Potřeboval však pokusného králíka... nebylo snadné ho získat, ale nakonec se mu podařilo mu přesvědčit svého zahradníka, aby mu „půjčil“ syna. Ze Sářiných neštoviček nabral materiál a aplikoval ho osmiletému Jamesi Phippsovi. Počkal měsíc a pak ho naočkoval pravými neštovicemi. Pro chlapce i jeho rodinu to byly srdcervoucí okamžiky, nebyli si jistí, jestli to chlapec přežije. Ale důvěřovali svému doktorovi a právem. James neměl žádnou reakci a na tento pokus se dnes nahlíží jako na počátek očkování.

Přesně řečeno, Edward Jenner neobjevil očkování. Objevnost jeho práce tkví v tom, že ukázal, že kravské neštovice, jimiž se člověk nakazí přirozenou cestou od krávy, mohou být uměle přeneseny z člověka na člověka a tím se zajistí nepřetržitý zdroj vakcíny.

Kráva, která stála na počátku tohoto pokusu, se stala celebritou. Jmenovala se Blossom. Když zemřela, Jenner si ponechal její kůži, rohy a trochu žíní z jejího ocasu na památku toho, jakou roli sehrála v jeho objevu.

Jenner pak v chýši na zahradě zdarma očkoval chudé z okolí. Jeho nástroje byly primitivní: ostrý chirurgický nástroj, lanceta, k naříznutí kůže, nástroj ze slonové kosti na samotné „očkování“ a uzavřená trubička na přenášení biologického materiálu-vakcíny.

Jennerova bouda neboli Chrám vakcinace. Pro svého příteli ji nechal postavit lehce excentrický duchovní Robert Ferrymann, původně jako altánek pro rozjímání. Jenner zde nerozjímal, ale očkoval.

Expozice ukazuje, že ne všichni Jennerovi věřili či fandili. Už tehdy se objevili první antivaxeři a byli neméně militantní než ti současní. Došel však i uznání a zajímali se o něj i ti nejmocnější, jak svědčí třeba korespondence s Napoleonem Bonapartem.

Edward Jenner zemřel ve dvě hodiny ráno 26. ledna 1823 v horní ložnici nad svou pracovnou. Pravé neštovice prohlásila Světová zdravotnická organizace v květnu 1980 za zcela vymýcené.

Jennerovo muzeum je otevřené od neděle do středy (stejně jako hrad Berkeley) od konce března do konce října. Dostanete se tam autobusem z Bristolu.