Ale to pláčete na špatném hrobě. Trh vždy fungoval a funguje na principu toho: mám peníze, nabídni zboží, anebo naopak: mám zboží, nabídni peníze. A strany se vždy nějak dohodnou.

To, co je zde předváděno nemá s tržním hospodářstvím nic společného. Stát nekonečně reguluje a daní jakoukoliv aktivitu v domnění, že je chytřejší, než trh. Vlastně systematicky ničí jakoukoliv tržní svobodu a jen konzervuje mantinely dříve praktikovaného centrálně plánovaného a řízeného hospodářství.

Formálně lze sice podnikat, ale stát si nárokuje veškeré zisky pro své přerozdělování. A že to ponejvíce platí ti chudí je jen smutným důsledkem té idey.

Trh je popřením funkce státu. Trh je normální prostředí, kde se lidé dohodnou podle vzácnosti zboží, které vlastní. To platí i o práci. Když není vzácná, nikdo ji nekoupí za solidní peníze.

A to je charakter socialismu: nezáleží na vzácnosti zboží.

Tady jste trefila kozla.

Dluhopisy, které koupí občané, nebude stát prodávat jiným investorům a úrok zaplatí těm občanům a ne jiným investorům. Jedná se totiž o stejný objem dluhopisů, takže úroky stejně platíme všichni bez ohledu na to, kdo dluhopisy koupí. Nebudete tedy platit nic navíc.

„Odčerpá-li stát ode mne více za energie…“  Opravdu stát?

Jací "bohatí" ? Cena jednoho dluhopisu je jedna jedna koruna česká, což mimo jiné umožňovalo zaokrouhlit daň z úroku na nulu.

Název blogu  nekoresponduje s obsahem.

V článku  je popis zasahování státu do ekonomiky a popis devastujícího státního vlivu na hospodářství.

Všemocný trh, nebo všemocný stát? Nesvádějte na trh to, co podělává stát. 

Problém je v tom, že ty Vaše peníze, které od Vás různými cestami odtekly, k někomu jinému přitekly. A ten někdo jiný je buď neutrácí (vklady stále rostou!), nebo vyváží k utrácení do ciziny (počet Čechů žijících trvale nebo po velkou část roku v exotických místech od Cejlonu přes Maledivy po Bahamy trvale stoupá).

Navíc ještě se stále zvyšuje podíl Vašich peněz odtékajících přímo k zahraničním majitelům různých u nás působících podnikatelských firem (čímž rozhodně nemyslím jen Kaufland a Tesco apod. řetězce, ale i "menší" firmy, u nichž to není nápadné a teprve nahlédnutím do obchodního rejstříku člověk nevěřícně zírá, kam že to vlastně ty peníze od nás tečou...).

Tomu se říká Lafferova křivka. Pokud při zvyšování daňové zátěže překročíte určitý (Lafferův) bod, tak čím více zvýšíte daně, tím méně na daních vyberete. Před časem jsem se o tom bavil s (tehdy ještě ministrem) Drábkem a ten mi tvrdil, že Kalousek a spol (samozřejmě vč. Drábka) tu Lafferovu křivku prý i znají, ale údajně nevěří, že funguje i zpětně, tzn. při snižování daní a proto ty daně zvyšují dále jak šílení (to je již má vlastní interpretace, takto natvrdo to samozřejmě neřekl) i přes to, že na výsledcích prakticky vidí, že to k většímu výběru nevede a nevede Co jim na to říct? Vím, ale přišel bych o dukáty i zde

Děkuji za Váš příspěvek, moc se mi líbí. V zaměstnání jsem dělala "daň z obratu". Tenkrát byly v sazebníku i záporné položky daní. Stát tak přispíval na výrobu toho, co považoval za klíčový produkt. Třeba mléko bylo v krámě za 3 Kčs a zemědělec si uplatnil rozdíl mezi výrobní a nákupní cenou formou záporné daně. Tímto způsobem stát podporoval spotřebu mléka (ve školách bylo pro děti zdarma) a zároveň i jeho domácí produkci. Záporná daň byla i u cihel, čímž byla dána zelená výstavbě domků a družstevních bytů. Jenže náš stát kašle na spotřebitele i na výrobce.

K neochotě vydávat peníze, a tím rozhýbat hospodářství, nemalou měrou přispívají novináři. Vzhledem k tomu, že je málo Velkých témat, donekonečna rozmazávají ekonomickou krizi v tisku i v televizi. Když se objeví pozitivní informace, vzpápětí ji přebijí řadou negativních. Je prokázáno, že očekávání (ať už negativní, nebo pozitivní) je jednou z hybných sil ekonomiky. Nebudou-li lidé očekávat oživení a zlepšení, bude fáze deprese mnohem delší, než je nutné.

Lidé kašlou na novináře. Pro ně je důležité co mají v peněžence a jak je na tom firma, ve které pracují. Pokud je ve firmě veřejným tajemstvím, že X % zaměstnanců bude do léta propuštěno, pak si nikdo moc vyskakovat nechce. A takových firem je bohužel spousta.