The Imaginarium of dr. Parnassus

Já to nevydržel. Nevydržel jsem čekat do příštího víkendu, kdy jsem měl v plánu shlédnout film Imaginárium dr. Parnasse. Ráno jsem se rozhodl, objednal lístek a jel znovu do kina, abych zřel naposledy Heathe Ledgera.

Dr. Parnassus se před tisíci let vsadil s ďáblem o svou nesmrtelnost, podvodem jej sázek chtiví ďábel nechal vyhrát, aby se sním mohl vsázet dál. Až jednou Parnassus prohrál a výhrou pro ďábla měl být Parnassův potomek, který dospěje do šestnáctého roku života. Parnassus se však s ďáblem nepřestane vsázet. Věří v dobrotu lidí a objíždí Anglii se svým imagináriem, potulným divadlem, aby lákal lidi do zrcadla, kde jsou ve své iluzi postaveni před volbu. Když se rozhodnou správně vyhrává Parnassus a když zvolí špatně, vyhrává ďábel. Tři dny před šestnáctými narozeninami parnassovi dcery Valentiny se tomuto potulnému divadélku, které se šine z jednoho kraje Anglie k druhému a každý má z něj jen legraci, připlete do cesty oběšenec Tony, kterého Valentina a Anthony, parnassův pomocník, zachrání. A co by to bylo za ďábla, aby se s Parnassem znovu nevsadil, tentokrát o Valentinu. Kdo získá na svou stranu pět duší, vyhrává. Tony nechápajíce oč v parnassově imagináriu jde, přináší do divadélka nový vítr. S přesvědčivostí sobě vlastní dokáže publikum zaujmout a publikum chce parnassovo zrcadlo vyzkoušet. Tony se s jednou zájemkyní rozhodne parnassovo zrcadlo vyzkoušet, aby poznal, co se za ním skrývá. Je to svět, jaký si každý jednotlivý divák přeje. Tony pomůže správně zvolit první zájemkyni správnou cestu a ta se ze zrcadla dostane s naprosto blaženým pocitem, to přiměje další a další zájemce a Parnassus získává pro dobro čtyři duše. Tonyho však dostihne při představení minulost a do zrcadla se za ním vydají čtyři Rusové, kteří Tonyho oběsili, a právě tito Rusové se v zrcadle rozhodnou pro špatnou volbu a srovnávají skóre mezi Parnassem a ďáblem. Tony pochopí, o co v imagináriu jde a chce pomoci Valentinu zachránit. Rozhodne se, že do zrcadla vstoupí ne jako průvodce, ale jako divák, který bude postaven před volbu. Do zrcadla se s ním vypraví i Valentina a stane se tak součástí jeho zkoušky, která je pro Tonyho spojena s jeho dřívější ne příliš čistou a upřímnou prací v charitě. Jenže v Tonyho iluzi je vystavena volbě i Valentina, a ač se ďábel, který si ji chce ponechat, snaží výběru zamezit, Valentina se stane pátou duší pro ďábla, který však tím přichází o svou výhru. Ale nebyl by to ďábel, aby se s Parnassem znovu nevsadil, tentokrát znovu o Valentinu. A úkol? Parnassus musí pomoci, aby se Tony ve své iluzi rozhodl špatně a svůj špinavý život ztratil. Lstí se to Parnassovi podaří a Valentina je zachráněna. Ďábel však postaví před volbu i Parnasse, ale ten volit mezi dobrem a zlem nechce a díky tomu zjistí, že Valentina je skutečně zachráněna, ale již nikdy více ji nesmí spatřit. Parnassus znovu vyráží se svým imagináriem, ale tentokrát s neškodným loutkovým divadélkem a odolává pokušení se znovu vsázet s ďáblem.

Jedno z dalších velkých témat režisérů, volba mezi dobrem a zlem. Jak ohranné, můžete si říct. A již jako bych slyšel ty hlasy, které opět budou kritizovat, jak špatný je to film, kterým se režisér opět snaží říct něco světu, který se žene do záhuby. Dokonce se snažím i pochopit lidi, kteří během promítání ze sálu odešli a už se nevrátili. Dokonce pochopím i ty, kteří ve chvíli, kdy do zrcadla vstoupí Heath Ledger a na druhé straně v iluzi jej hraje Johnny Depp, kteří se ptají svých kolegů, proč tam je najednou jiný herec a v další iluzi zase jiný a v další zase jiný. Tento film je pro mě poslední poctou herci, který začal stát na vrcholu a nikdy z něj už nesestoupí. Jak už jsem napsal, v posledních filmech ze z herce, který hrál vedle známějších herců, stal herec, vedle kterého hrají jiní herci. Celý film byl pro mě symbolický. Ač Heath Ledger zamřel v polovině natáčení, táhne se celým filmem jako pověstná červená nit, která propojuje skutečný svět před zrcadlem a za zrcadlem v iluzích jej ve scénách, které už nedokázal natočit, suplují další herecká esa jako Johnny Depp, Jude Law a Colin Farrell. Symbolicky vchází do děje postava, kterou Heath ztvárnil. Jako mrtvý oběšenec, kterého zachrání. A jak symbolicky postava Tonyho jako mrtvého oběšence do děje vstupuje, tak stejně symbolicky jako mrtvý oběšenec děj opouští.

Možná si budete říkat, co jsem za blázna, ale když se v příběhu Heath coby Tony objevil, vyhrkly mi slzy, protože jsem naplno začal chápat, že je to naposledy, co Heath hraje a potom, co představení skončilo, a všichni se zvedali a odcházeli, zůstal jsem jako přikovaný na svém sedadle, dokud jsem na plátně neuviděl to, na co jsem se vlastně i možná přišel do kina podívat:

IN LOVING MEMORY OF HEATH LEDGER

7.2.2010