Jako hrdý lev

Další z archivních kousků, zaprášených a skoro zapomenutých prvních pokusu o fejeton.

Kdo by v dnešní době neměl mobil. A tak jsem se i já rozhodl pro tuto nákladnou investici. Koupil jsem si mobil a mobiloval jsem. Pak se mobil pokazil. A za několik měsíců znovu. Je už vedlejší, že ne sám od sebe. V té chvíli si člověk vzpomene, že před nějakým pátkem, když dával ve škole pozor, se probíraly reklamace. Vezme sešit a vidí: „Když se vada opakuje, máte nárok na odstoupení od smlouvy!“

Pro jistotu jsem se zeptal učitelky, jestli to myslela vážně a rychle upaluji do obchodu reklamovat. V ruce zákoník a v hlavě myšlenky, jak svůj starý telefon vyměním za nejnovější typ a zadarmo.

V obchodě ze mě srší vědomosti o právu. A ač jsem si řekl, že nebudu prosazovat taktiku gramofonové desky, neodolám, protože se mi najednou zdají všichni naprosto nevzdělaní.

Pak přišla studená sprcha. Můj utlačovatel, tyran a nevzdělanec mi řekl, že pokud mi bude vracet peníze, tak pouze za přístroj, který stojí pár šupů, ale rozhodně ne za celou sadu.

Následovaly další porady s učitelkou a při další debatě s utlačovatelem jsem řekl, že půjdu na úřady.

Dostavil se krásný pocit vědomí, že jsem ho vyděsil. Napadne mě, že to jsem já, kdo se nevzdá a bude bojovat jako hrdý lev.

Pak zajdu na úřad, abych zjistil, na jakou částku mám nárok, a tam následuje další sprcha.

Řekli mi, že vůbec nemám právo vyžadovat vrácení peněz ba ani výměnu zboží. Ukázali mi výklad zákona a zkonstatovali, že učitelky jsou hloupé a učí blbosti.

Co teď?

Nezbývá nic jiného než čekat a doufat, že jsem svého utlačovatele vystrašil výhružkou úřadů natolik, že mi nabídne vhodné řešení.

Čekám další sprchu, ale ta se již nedostaví, protože utlačovatelé se také bojí.

Tak jsem za drobnou příplatu dostal nový telefon a bylo mi srdečně jedno, že jsem se vlastně dopustil drobného podvodu.

21.dubna 2004