Našinec aby se bál vyjít na ulici nebo si přečíst noviny, aniž by na něj za každým rohem nebo na každé stránce nečíhal Václav Havel. Knihovna, letiště, lavička, náměstí, zvon. Co příště? Rovnou se přejmenujme na Havlovu republiku.
Se vší úctou k Václavu Havlovi a k tomu, co pro Českou republiku (snad) udělal, nejednomu našinci se však při zaslechnutí jeho jména musí otvírat „kudla v kapse“. Osobně bych pochopil a kvitoval uctění jeho památky přejmenováním některého z divadel – přece jen jako absurdní dramatik napsal i docela slušná díla – sám jsem od něj něco málo četl a také hrál (podle mého názoru, ve velmi dobré Vernisáži).
Ano, buďme si vědomi Havla jako výrazné osobnosti naší historie (ať už byla jeho role z našeho pohledu jakákoliv), ale je opravdu nutné po něm pojmenovávat každou „lavičku“?
Všem zažité a neutrální ruzyňské letiště? Knihovnu? Zvon? Podivné lavičky (od byznys hlavičky)? Piazzetu Národního divadla? Už nás asi čeká jen svátek a Den Václava Havla, který v New Yorku již vyhlásili 28. září – holt opět jsou bratři napřed (iDnes, Město New York vyhlásilo 28. září za den Václava Havla; 29. 9. 2016). Pak několik základních škol, sportovišť, náměstí a soch Václava Havla na nich… A co kdybychom se všichni Češi, Moravané a Slezané přejmenovali na Havel?
Tak nějak čekám, kdy mé rodné město Zlín vzpomene svých hrdých časů Gottwaldových a vzdá úctu změnou jména na Havlov! Proč ne? Medializace, dotace od EU, USA, Sorose a řady neziskovek, sláva za mořem a Dalajláma s Dášou i Schwarzigem se jen pohrnou! Pravda, ať raději zůstanou tam, kde jsou.
Říkám si, kdyby ten Vašek byl takový kapr, jakého nám ho předkládají, tak by po něm nemuseli pojmenovávat každou zastávku, latrínu a dávat ho za vzor morálky, charakteru a zastánce demokratických principů dvacet čtyři hodin denně sedm dní v týdnu. Pokud by byl skutečnou přirozenou autoritou a charakterem, lidé ho uznají sami, budou na něj pamatovat v dobrém a jeho odkaz šířit bez jakéhokoliv vnějšího podněcování. Nebylo by třeba vytváření do očí bijícího kultu osobnosti a jeho naprosté nedotknutelnosti.
„Pravda a láska vítězí nad lží a nenávistí,“ zní krásně a kéž by tomu tak bylo, jenže je třeba mít rovněž na mysli, že: „Pravda (a láska) se neleskne a netřpytí," a také, že: "Pravda nesmí stát v cestě dobrému příběhu."
Aktualizace: děti je třeba rovněž od píky formovat k správnému postoji k Vaškovi (banner s Václavem Havlem): http://decko.ceskatelevize.cz .
