Setkání u čaje

Už je to dlouho,  co jsem napsal poslední báseň a tato je jedna z prvních vlaštovek letošního roku a tím pádem tedy zahájení mého dalšího blogování. Včera jsem se sešel s kamarádem, jehož už znám bez mála dvacet let a za poslední léta jsme se potkali párkrát - naposledy při seanci Dračího doupěte, který jsme s dalšími spoluherci začali hrát taktéž před dvaceti lety. Dvakrát dvacet - je možné, že to něco značí? Nevím. Důležité je, že jsme zašli do čajovny, dali si dobré pití a strávili skoro dvě hodiny příjemným rozhovorem. A po cestě domů jsem si řekl, že to si prostě zaslouží báseň a nyní se s vámi o ni dělím.

Setkání u čaje

Chladný večer kyne rukou unavenou
a hlásá čajovým opojením.
Vůně a chuť Masaly odráží chvilky
hovoru dvou dlouhodobých přátel.
Je mi trudno, milo a tiše.
Vzpomínáme,
klábosíme
a rozebíráme ty běhy životních klání.
Mám rád,
když to jede na vlně pochopení,
mámivého smutku
a klidného radování.
Chladný večer kyne
a čajovna mizí v dáli...

25.2. LP 2015