Naše země nemá jaderný kufřík. Kdykoli se náš prezident potká s francouzkým nebo americkým protějškem musí tomu jaksi čelit. Pokud je člověk ješitný, a to jsou vlastně všichni, trochu se ho to dotkne. Když letos na Silvestra doručila pošta na hrad dopis s nadpisem" Tohle je vážně bomba" k rukám našeho prezidenta, bylo to znamení. Knoflík zmáčkl hned následující poledne.
Je čas pomodlit se za hlavu pomazanou nad námiTV
Při hledání autora textu se ve státní zprávě setkáváme většinou s kolektivní zodpovědností. Letošní amnestie mi přijde jako vyjímka - má autora známého a všichni ostatní možní spoluautoři, referenti i kontrasignatáři se snaží dát ruce pryč. A to i ti, kteří byli na znění amnestie osobně interesovaní, protože se týkala jejich blízkých.
Je pro mě překvapující, že má náš prezident možnost spontáních nápadů, které ovlivní třicetdvatisíc lidí a způsobí ekonomické ztráty v řádech miliard, aniž by mu to někdo řekl předem. Ministři dokonce během hašení veřejné žáhy slibují, že všechny zasažené odškodní.
Mám senilního prastrýce, který má také různé nápady, ale tyto většinou neprojdou kolečkem kontrasignací. Zde je však alarmujicí, že se stávající president ani jeho kancelář nestaví k věci čelem. Prezidentova pravá ruka přes amnestie veřejně vyhlásí, že návrh napsal sám prezident, který je zatížen pracovními povinostmi, a proto mlčí.
Místo toho se prezident plně zapojil do předvolební kampaně a drží okatě palce svému kandidátovi a neváhá útočit na protikandidáta, který se mu nelíbí. Ve světle posledních událostí není zcela zřejmé, zda je to pro pana kandidáta Zemana v očích veřejnosti plus nebo mínus.
Závěrem bych rád vyjádřil svou úlevu nad tím, že prezident nemá dohled nad jadernou elektrárnou u rakouských hranic. Nedej bože, aby z hradu přišel rozkaz: Vytáhněte z reaktorů regulační tyče.
