- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Asi je čas zajít do technické knihovnyTV
Poutavá publikace Spolehlivost vodohospodářských děl (1) nebyla v roce 1993 doceněna. Sám jsem si ji koupil ve výprodeji a četl jsem pouze obecně popsanou spolehlivostní část. Nicméně každému kdo ji jen sběžně otevře na kapitolu o nakladání s vodou v přírodě, musí být jasné, že predikování hladiny je i v dnešní době počítačů spíše alchymie, než exaktní oblast. Množství konstant na nichž závisí kolik vody kraj pojme a kolik se seběhne do potoka je velký. Stejně zajímavá je i kapitola 11.2 o Optimalizaci míry ochrany před povodní, která definuje určení přínosů ochrany před povodní a jejich porovnání s vynaloženými náklady.
Z pohledu dnešní debaty je však nejzajímavější kapitola o schopnosti přehrad filtrovat a zmírňovat špičkové průtoky pod kaskádou přehrad. Jestliže povoděň představuje vlastně jednotkový skok v průtoku řekou, tak přehrada svou určitou kapacitou ve zvýšení hladiny vlastně určuje jak vysokou povodňovou vlnu je schopná přehrada vlastně vyhladit. Analogicky funguje vlastně domácí přepěťová ochrana s kapacitorem určité velikosti. Ale stejně jako při připojení spotřebiče do zásuvky je nakonec napětí na spotřebiči 230 V, tak i pod přehradou nakonec teče maximální průtok daný velikostí úhrnných srážek.
Velikost Orlické přehrady je i s maximální kapacitou 1 miliarda metrů krychlových pro poslední povodeň překážkou na maximálně 3 dny, potom se naplní a povodeň se dere dál již silou netlumenou. Držet však kaskádu prázdnou však není řešení. Co když bude v létě pět mesíců sucho. Nebo dokonce rok jako na Slovensku? Jak potom budeme udržovat minimální průtok Vltavě?
Jediné co je možné z pohledu řízení udělat je vyvinout algoritmus, který bude razantně regulovat hladiny ve spolupráci s prediktivním modelem od ČHMU. Takový algoritmus musí brát v úvahu aktuální stavy řek v celém povodí a tak to nemůže být předpis papírový, ale plán dynamicky generovaný na základě matematického vícerozměrného systému. Aparát k tomu je například v knize (3) o vícerozměrovém řízení.
Navzdory znalosti Navier Stokesových rovnic (2) není možné zcela přesně předpovědět, kam až bude hladina sahat, protože průřez říčního koryta se prudce mění s dosaženou hladinou v místě řeky. Těžko se také matematicky reprezentují akumulační schopnosti krajiny a navíc i odpor proti vodě se v čase neustále mění s tím jak se mění podmínky dále po proudu a proto dnes nikdo neví kdy přesně odteče voda od Mělníka do Německa. Proto se povodňové zábrany musí dimenzovat na poslední známé zatopení + rezerva. Bohužel potřebná výška barier je tak po roce 2002 vysoká a cena za to také.
Proto je asi nutné přiložit ruku k dílu a začít stavět přirozené akumulační nádrže. Stát má možnost realizovat část prostřednictvím veřejně prospěšných prací. Další možnost je podpora soukromých retenčních nádrží, například na zasněžování, které také zvyšují schopnost zadržet vodu a to zejména do horách.
(1) Ladislav Votruba a kolektiv: Spolehlivost vodohospodářských děl http://aleph.techlib.cz/F/FXAVP76JGINMQV1RYY7S4U3BFJQKHK2F1YLKTMTYTR4Y8JUVYY-01535?func=full-set-set&set_number=777955&set_entry=000001&format=999
(2) Dorazin P. : Navier Stokes Equation characteristics of flows and exact solution
(3) Vladimír Kučera: Algebraická teorie diskrétního lineárního řízení
(4) CHMU: typické měsíční úhrny srážek
Další články autora |
Správné finanční návyky a dovednosti vznikají právě v dětství. Mnoho dětí je přijímá přirozeně od svých rodičů, kteří jsou pro děti velkým vzorem....