Místní rozvoj: podpora lyžařů jen tam kde je sníh

Evropské peníze pro rozvoj infrastruktury v lyžařských areálech umožnily v posledních letech vznik nebo rekonstrukce mnoha areálů. Ne vždy smysluplně. Dnes v televizi prezentovaný názor, že EU peníze představují nefér podmínky k podnikání vychylující konkurenci a měly by být zastaveny a přetaveny ve stavbu silnic, je však také lichý. Spíše než to, by měla být každá dotace vyhodnocena ex post z jiného pohledu. Jak? 

Rokytnice je od Harrachova 3 km lanovkou nebo 13 km autemTV

Dotace na novou lanovku nebo sjezdovku umožnila rozvoj mnoha nových areálů sjezdového lyžování u nás. Z mnoha podpořených bych rád zmínil například Kouty nad Desnou, Dolní Moravu, Lipno nad Vltavou nebo například Javorník u Liberce a Zlaté hory v Jeseníkách nebo Monínec. 

Zdánlivě v těchto projektech není na papíře moc rozdíl. Všechny projekty v žádosti o dotaci dodaly pozitivní posudky všech aspektů stavby, získaly podporu místních samospráv, následně i dotaci a byly úspěšně realizovány. Od stolu žádný rozdíl.

Rozdíl je však ve  způsobu, kterým jejich realizace ovlivnila české občany, kteří v těch místech mají hotely a restaurace. Správný projekt pro turistický ruch by měl nejen umožnit příjemci dotace realizaci ziskového, udržitelného podniku, ale také generovat další místa kolem. V případě lyžařských areálů existuje jednoznačná metrika jak se měří úspěch střediska. Není to počet prodaných skipasů, ale počet nocí, které lidé stráví v obcích, které jsou v blízkosti tohoto místa. 

Jak by se tedy měla vyhodnotit úspěšnost evropské invetice? 

Příjemce by měl po dobudování projektu prokázat jaký měl jeho projekt přínos k regionu  a pokud by například nezastavil propad návštěvnosti, tak by měl část dotace vrátit. Tím by se eliminovaly projekty, které kopírují nápady podnikatelů v okolí, ale zůstaly by pouze ty, které synergicky působí. 

Druhý nešvar, který by se tím odboural  jsou účelové dotace do míst, kde vlastně nikdy žádný sníh není. To je případ areálů na zelené louce - doslova - tam kde po sněhu a horách není ani památky většinu zim. Největší podporu by tak měla dostat místa, kde nová lanovka umožní atraktivní lyžování na několik dnů po většinu zimy. Domnívám se, že velký projekt v horních, nad 850 m.n.m. umístěných, partiích  Jeseníků, Králického Sněžníku, Šumavy nebo Krušných hor by měl být vždy podpořen.

V případě Krkonoš, kde je vysoká hustota konkurenčních projektů platí stejná věc.  Tam by se navíc vedle ekonomického přínosu a měly hodnotit také benefity plynoucí z odbourání zbytečného cestování autem během dovolené. Tím by se umožnila podpora propojení areálů lanovkou. Například mezi Rokytnicí a Harrachovem ,Beneckem a Herlíkovicemi nebo Černou horou, Černým Dolem a Pecí pod Sněžkou je fluktuace rekreantů veliká, přitom snadno odbouratelná jednou, dvěma lanovkami. Výpočet úspořených autokilometrů by tak měl být také zásadním faktorem pro ochranu prostředí. 

Howgh, domluvil jsem :)