KRNAP mění Malou Úpu na Mrtvou Úpu

Malá Úpa v Krkonoších je kouzelné místo, středisko zimní i letní turistiky. Postupně se však z oblíbeného místa, kde lišky dávají dobrou noc, mění na osadu, kde chcípnul pes. Chalupy jsou na prodej, podnikatelé věší živnost na hřebík. KRNAP zamítl trasu pro lanovku a zastaralé zařízení nestačí.

Propojení stávajích areálů dvěma vlekyTV a Google Earth

Zavítáte-li do Malé Úpy v Krkonoších jako turista v létě, nebo zimě, nejedete tam náhodou, ale skutečně záměrně. Cestou tam totiž postupně minete Jánské Lázně s kabinkou na Černou horu, Velkou Úpu s lanovkou na Portážky i odbočku na Pec pod Sněžkou s lanovkou na Bramberg a Sněžku.

Vy však ausgerechnet chcete odbočit a vyrazíte dalších deset kilometrů velmi klikatou cestou do kopce, abyste nakonec přijeli do osady rozseté po loukách. Tu a tam je nejdříve chalupa a potom jestě dalších pár podle cesty formuje centrum. Po pár metrech uzavírá obec celnice do Polska. 

Pokud však rodinka chce vystoupit z auta má hned obligátní problém, co teď tady budem dělat. Žádá-li si Homolka family panoráma, rozhodně si za ním nevyjede lanovkou. Letní možnost pěšího výletu na Sněžku je samozřejmě hlavním tahákem celého střediska. Nicméně i  odsud z nejpříhodnějšího místa čeká turistu 600 výškových metrů, spíše více. 

Zimní možnosti jsou potom tvořeny dvěma kilometrovými kotvami. Bohužel jsou od sebe oba vleky více než 1,5 km. To je v zimě až příliš.

Jak z patové situace ven?

Malá Úpa potřebuje impuls k oživení. Denních turistů z Čech se tato osada nedočká. Spoléhat musí na týdenní hosty. Současná rozrobenost vleků v zimě, kdy musí návštěvníci  početných chalup dojíždět všude autem  nebo skibusem není atraktivní. Zcela klíčové je propojení obou stávajích areálů Pomezky  a U kostela se zbytkem osady. To je realizovatelné pomocí dvou vleků, každý o délce kolem 900 m. Nové sjezdovky a spojovací cesty by při profilu 50 m na šířku trati zabraly 9 - 12 hektarů lesa. Nádrž na vodu na louce by měla mít tak hektar. Výměnou za nové plochy by mohlo být zrušení starších vleků v jiné části Malé Úpy.

Propojení s Karpatzem

Skutečným adrenalinem do žil by potom mohla být lanovková houpačka do blízkého polského střediska, které leží za kopcem. Prudší ze sjedovek v areálu Pomezky vede na atraktivní Pomezní hřeben bezmála 1300 m vysoký.  Právě z něj je vidět do Karpatze  centra polských Krkonoš. Okraj města je jen 3 km daleko. Lanová dráha do Polska přes Pomezní Hřeben by přinesla zajisté jednodenní turisty z Polska v létě i v zimě. Pokud by se stavělz lanovky dvě, jedna z Malé Úpy a druhá z polské strany, byla by souhrnná délka tratí přibližně 4,2 km. Při ceně 50 milionů za km by tak náklady na technologii a montáž byly kolem 200 mil kč. Zábor půdy při 15 metrů širokém průseku lanovky na polské straně a dvěma 50 m průsecích pro sjezdovou trať na straně české by byl kolem 20 hektarů. S lístkem za 100 kč by se investice vracela sice dlouho, ale nový, udržitelný proud turistů za to určitě stojí. Právě na takovéto, jinak těžko financovatelné projekty, jsme měli využít EU granty. 

Co na to Chrástal

Hotovořit o tom, že je lesa škoda je potřebné. V případě popsaného projektu se však jedná o zábor v místě, kde se plochy využijí více než 120 dnů v roce a kde navíc není jiný druh obživy pro stálé osadníky než turistika.  Navíc v době kdy na polích v Polabí stojí solární parky, se jedná o pláč na špatném hrobě. Nahradit tento les plochami v nižsích partiích, by neměl být problém. 

Ekologičtí aktivisté mají po dočtených řádcích běhání mrázu po zádech. Měli by však mít na zřeteli:

• Rodinné středisko bez exponovaných prudkých svahů však masivní erozi nepůsobí.
• Nádrže na umělé zasněžování pomáhájí udržet vodu na horách.
• Pokud by lanovka vozila turisty z Polska, ušetřil by každý přepravený cestující 2 litry paliva.
• A hlavně: bez turistů skutečně nebude  přírodu za co chránit.