„Tak a je to tu zas“ zakleje kolega a vrhá se k oknu“ vypadlo to zjevně v celý budově!“ . Výpadek elektrického proudu byl v Praze do nedávna pouze ojedinělou událostí. Teď proud vypadl již podruhé v krátké době během všedního dne. Pravda, minule bylo teplo, klimatizace jela naplno a třeba vypadl jistič. Dnes možná zas někde zapršelo nad solárním parkem a konveční zdroje neudrželi balance.
V Andaluzii je pořád slunce, žádný sníhPS10 web
Dnešní globální business však pro podobné výpadky nemá pochopení. Na jedné věci pracují lidé přes síť po celé planetě. Když vypadne proud (3) a tak i síť tak se mohou kolegové pracující v distribuované aplikaci jít klidně projít a promyslet si na čem budou následně pracovat. I kdyby nakrásně měli notebooky a možnost překlenout několika hodinový výpadek, tak aktuálně cool Cloud řešení jim vlastně vzalo veškeré lokální dokumenty z rukou. Prostě vše je na síti a my bez ní neuděláme nic.
Na základní škole jsme se ve fyzice učili, že elektrárny na uhlí a atom zajišťují střední hodnotu výkonu a špičkové zdroje pokrývají výkyvy. Špičkové zdroje byly elektrárny s rychlým náběhem výkonu, například paroplynové nebo vodní elektrárny. Přečerpávací elektrárny potom pracují jako baterky a pomáhají uložit přebytečnou energii, kterou se již pouze pomocí změny frekvence sítě nedaří umořit v točivých strojích. Celkový odběr české republiky byl tehdy kolem 10 GW a sít držela. Omlouvám se za zjednodušení a odkazuji na stránky ČEPs pro důkladnější vysvětlení.
Nově přidané české fotovoltaické solární elektrárny mají obrovský špičkový výkon 2,5 GW – to je 25 % kapacity všech zdrojů. Jejich dodávaný výkon však není v rukou energetiků, ale je dán pohybem mraků. Má tedy překotnou dynamiku. Je to stejné jako byste jeli na tříkolce, měli jet přesně 50 km / h a někdo vám pořád připojoval a odpojoval dodatečný turbomotor. Taky byste nestíhali šlapat.
Tomu však neodpovídá struktura zbytku české sítě. Za poslední 4 roky u nás nebyla uvedena do provozu žádná nová špičková elektrárna. Naštěstí se staví paroplynová elektrárna v Počeradech, kde dokonce dokončili další krok ke zprovoznění (2).
Abych nevypadal, že nechápu výhody energie ze slunce, rád bych uvedl, že existují i jiné solární zdroje než fotovoltaické. Například PS10 solar powerplant elektrárna ve Španělsku (1) u města Sevilly koncentruje sluneční energii pomocí parabolických zrcadel do jediného bodu z velké plochy. Energie se ukládá do roztavené soli a z ní se potom teplo pomocí parní turbíny transformuje na elektřinu. Roztavenou sůl je možné skladovat a vyrábět tak elektřinu ze slunce, a teď pozor, dokonce i v noci.
A tak to možná dopadne tak, že každá větší kancelářská budova bude muset mít obří diesel agregát, který bude čekat na výpadek. Tím se positivní efekt rozvodné sítě, která přinesla snesitelné životní podmínky do našich měst, ztratí paradoxně právě kvůli snaze o ekologickou výrobu proudu.
Než jsem článek dopsal, je po výpadku. Energetici, vy jste naši hrdinové!
[1] http://en.wikipedia.org/wiki/PS10_solar_power_plant
[2] http://www.cez.cz/cs/pro-media/tiskove-zpravy/4303.html
[3]Ing. Karel Máslo, CSc.: Příčiny a následky velkých výpadků v dodávkách elektřiny http://www.odbornecasopisy.cz/index.php?id_document=26794
