Poezie českých vánoc. Kam na školní výlet za vánočními zvyky.

Barborka na vánočním stole, tradiční lidové pečivo, vánoční stromek, staré lidové zvyky. To vše patří k poezii českých vánoc. Ve skanzenech nasajete vánoční atmosféru a dozvíte se jaké jsou vánoční zvyky a proč se slaví Vánoce.

Ve vánočním čase si můžete dát na jídelní stůl barborku (větev z třešně) a také si můžete vyzdobit domácnost větví s lidovým pečivem. Zelenou větev si můžete ozdobit tradičním lidovým pečivem jako je například ježek, ryba, lištička či veverka.

K tradiční vánoční výzdobě patří především vánoční stromek. Způsobů jak ozdobit vánoční stromek je mnoho. Pro inspiraci budu citovat článek z časopisu Chatař vydaného roku 1971: „Vánoční stromek nechte vyniknout v jeho krásné přírodní prostotě; zelené větve přizdobte jen jednoduchými ozdobami ze slámy, papírovými řetězy, hvězdami a červenými jablíčky a rozžehněte na něm jednoduché svíčky.“

Domácnost si dále můžete vyzdobit vlastnoručně vyrobeným čertíkem. Podle své fantazie si můžete sami vyrobit roztomilého čertíka z velkého červeného jablka, ozdobeného nabobtnalým hrachem, sušenými švestkami napíchanými na špejlích, zimostrázem a malými červenými jablíčky.

Staré lidové tradice a zvyky

Mezi staré lidové zvyky patří především rozkrajování jablek, pouštění svíčiček v ořechových skořápkách po vodě, házení střevícem, lití olova a vánoční koledy.

Lidé odedávna toužili mít hodně peněz. Na stůl se pohodilo při štědrovečerní večeři několik drobných mincí, které měly rodině přinést hodně peněz. Stejný význam měla rybí šupina, která se nosila celý rok v kapsičce u vesty nebo v peněžence. Lidé si také vařili jídla, která byla symbolem hojnosti a rozmnožování peněz, například čočku a hrách.

Budoucnost se věštila z rozlousknutých ořechů, klepalo se na kurník, třáslo se bezem, a lilo se olovo. Olovo se tavilo ve staré naběračce nebo lžíci nad plamenem svíčky nebo nad ohněm v kamnech, dříve nad ohništěm černé kuchyně. Když bylo olovo roztaveno, vylilo se přes ucho starého klíče nebo jen tak do hrnce či umyvadla naplněného vodou. Olovo rychle ztuhlo. Po vytažení se podle tvaru hádalo povolání budoucího manžela. Podobalo-li se peru, bude to písař, pokud motyce – tak sedlák, meči – bojovník, bochánku chleba – pekař, ševcovskému kopytu – švec, a tak podobně. Když se odlité olovo nepodobalo ničemu, muselo se osvítit plamenem svíčky nebo lampy, a teprve stín odhalil pravou tvář ženicha. Svoji budoucnost chtěli znát i ostatní. Pro odhalení tajemství budoucnosti byla určena řada vysvětlujících symbolů: kord znamenal mrzutosti, kotva - naději, a pomoc přátel, láhev – všechno bude v pořádku, ovce – někdo nás chce ošidit, podkova – kujme železo, dokud je žhavé, metla – je nutné být ostražitý, pták – všechno se nám podaří, rakev – rozlučme se se svými sny, strom – naše jmění se rozroste, rostlina – úspěch je zaručen, věnec znamenal smír s nepřítelem, zub – problémy, žebřík – vzestup.

Kromě peněz a budoucnosti lidi také zajímalo zdraví. Aby se lidé dozvěděli zda budou zdraví či nemocní, tak příčně rozkrajovali jablka. Hvězdička signalizovala zdraví, především pěkná dlouhý život, křížek nebo zkažené jablko znamenalo nemoc, krátký život či smrt. Pouštěly se také lodičky vytvořené z půlky ořechu a krátké svíčky. Dívky měly bílou svíčku, chlapci červenou svíčku. Komu lodička doplavala nejdál, ten se dožil vysokého věku. Komu svíčka shořela rychle, toho  čekal krátký život. Spojení se nebo přiblížení lodiček  znamenalo dlouhodobé přátelství, u dívky a jejího nápadníka sňatek.

Tipy na školní výlet

Proč se slaví Vánoce se dozvíte ve skanzenu Přerov nad Labem. V současné době muzeum v přírodě tvoří na ploše dva hektary téměř čtyřicet objektů lidové architektury, a to devět chalup, včetně tzv. „staročeské chalupy“, sedm špýcharů, čtyři stodoly, kaplička a další drobná lidová architektura. Skanzen tradičně pořádá vánoční výstavy s doprovodným programem v celém areálu skanzenu.

V Muzeu lidových staveb v Kouřimi zažijete atmosféru české vesnice 17. - 19. století. Během zážitkových programů nahlédnete do každodenního života našich předků, užijete si klid dob minulých během všedních dnů, nebo můžete prožít lidové slavnosti a tradice v jejich autentické podobě v rámci národopisných pořadů.

Ve skanzenu Strážnice se seznámíte s lidovými řemesly, tradičním zemědělstvím a vinohradnictvím i ukázkami původních stavebních postupů. Ve skanzenu najdete na ploše 16 ha více než 60 zajímavých objektů lidové architektury od 18. století.

Tradiční vánoční zvyky vám přiblíží program Vánoce v Muzeu v přírodě Vysočina. Program se bude konat na Veselém Kopci ve dnech od 2. do 10. prosince 2023. Muzeum je největší expozicí lidového stavitelství v Čechách založenou v roce 1972. Je součástí Národního muzea v přírodě a skládá se ze dvou částí. Expoziční areál venkovské zástavby Veselý Kopec leží na území obce Vysočina a památková rezervace lidové architektury Betlém se nachází v centru města Hlinska.

Informace o tradici zdobení vánočního stromečku a stavění domácích jesliček se dozvíte ve Valašském muzeu v přírodě. Muzeum nabízí ve dnech 28. 11. 2023 – 30. 11. 2023 edukační program pro MŠ, ZŠ, SŠ, zájmové skupiny, seniory s názvem O vánočním stromečku a betlému. Během programu se projdete vánočními expozicemi areálu Dřevěného městečka a prohlédnete si vánoční výzdobu v chalupách i kostele. Uvidíte, čím vším se dříve krášlily vánoční stromečky a také se dozvíte, jak správně postavit betlém.

Vánoční zvyky a tradice si můžete vyzkoušet také v Muzeu v přírodě Rymice. Muzeum nabízí pro školy program Vánoce v Rymicích během kterého vám v doškových chaloupkách představí, jak Advent, dobu příprav na Vánoce, prožívali Hanáci na dědině.