Hlavní silnice bez asfaltu, Canal Grande

Je jednou z ikon Benátek a také hlavní dopravní tepnou města na moři. Řeč je o majestátním Canal Grande a Benátkách. Největší benátský kanál město rozděluje na dvě části, přičemž na svých koncích dosahuje šířky více než 70 metrů. 

Podél Velkého kanálu vznikaly vždy ty nejvýznamnější budovy a paláce bohatých majitelů. Je tak okázalou ukázkou místního stavitelství. Stačí jen chvíli pozorovat ruch na jeho hladině a hned je jasné, že v Benátkách se odehrává na vodě téměř vše. Lehké vlnky křižují vodní autobusy místní městské hromadné dopravy, nespočetné množství tradičních gondol a spousta dalších soukromých plavidel. Tato obrovská masa se nejrůzněji křižuje, mizí a opět se vrací z mnoha postranních kanálů. Výjimkou pak není dopravní značení nebo několik semaforů. Po vodě se rozváží zboží, čerstvé potraviny, hoteloví hosté, v lodích jezdí policie, taxi, záchranáři a dokonce i popeláři. Výjimkou pak není ani plovoucí zeleninový trh, hospoda nebo pohřební vůz.

Podél Velkého kanálu nevede souběžná cesta pro pěší. Gondola nebo Vaporeto (taxi) je tak jedinou možností, jak shlédnou kanál v celku. Dokonce hlavní vstupy do budov jsou téměř vždy směřovány do prostoru některého z kanálů. Mnohé návštěvníky zpravidla překvapí, že velkolepý kanál přetínají pouze 4 mosty. Historicky to tak dokazuje, že většina dopravy byla vedena po Velkém kanálu, nikoli napříč městem. V současnosti však bývá na mostech poměrně rušno a to zejména na nejstarším mostě Rialto. Je to dáno především rostoucím počtem turistů. Rodilých Benátčanů na druhou stranu každým rokem ubývá. Benátky každoročně navštíví zhruba 15 milionů turistů!

Vůbec prvním přechodem byl pontonový most, který spojil břehy Velkého kanálu na nejfrekventovanějším místě a nahradil dosavadní přívoz již v roce 1181. Na jeho místě byl později vybudován ve 13. století zvedací most. Díky němu mohly přes kanál opět projíždět plachetnice. Dřevěná stavba byla velmi náročná na údržbu a pod náporem lidí se několikrát zhroutila. O stavbě kamenného mostu bylo rozhodnuto již v roce 1507. Jenže spory o to, který architektonický návrh zvítězí, stavbu dlouho oddalovaly. V roce 1588 byl vybrán návrh širokého mostu architekta Antonia da Ponte. Další dva mosty již nejsou tak historicky významné. Oba byly rekonstruovány a přestavovány v minulém století. V roce 2007 pak přibyl poslední, čtvrtý most. Ten se rozkládá na severozápadním konci Canalu Grande.

Velký kanál lze samozřejmě překonat o mnoho tradičnějším a romantičtějším způsobem. Na sedmi místech existují přívozy traghetti, které jsou obsluhovány výhradně pomocí gondol. Od tradičních gondol se sice mírně liší (mají například plošší dno), ale zážitek je to podobný. Navíc za jednu cestu neutratíte mnoho peněz, tak jako při jízdě v pronajaté gondole. Tradičních gondol na Velkém kanálu i v Benátkách celkově ubývá. Jejich současný počet se odhaduje na několik stovek. V minulosti to bývaly tisíce.