- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Mluvený a písemný jazyk by se neměl sbližovat bezduše, za což já považuji např. i druh se/ze, jehož sjednocení ochuzuje popisnost jazyka a v podstatě spíše kopíruje mezní schopnosti ignorantů. Když to přeženu, mohlo by to směřovat výhledově k vyjadřování prostřednictvím infinitivů. To není hezká vyhlídka.
A také - proč používat všelijaké pády? Např. bulharština se bez nich klidně obejde. Karel Čapek měl údajně slovní zásobu 170 tisíc slov. Kdo si to má pamatovat! I zde se udělal pokrok. Ve vzorech podstatných jmen (žena nůše píseň kost) byla nůše nahrazena růží, protože dnes už nikdo neví, co to nůše je. https://www.umimecesky.cz/book/cviceni-podstatna-jmena-vzory
Poznámka pro pány Dvořáka a Herdu: Prznění českého jazyka jsem rozhodně na mysli neměl. Tak jak przní český jazyk různými novotvary, spíše jazykovými patvary komentátoři a mnozí novináři, je opravdu strašné.
PS. Z jazyka českého jsem měl na školách všech stupňů vždy známku výbornou a český jazyk mám rád. Ale vím, že evoluce se jeho vývoji nevyhne..
Ano, až na toho "Jungmana", to je na jedničku?
Na dnešní češtině by bylo třeba pranýřovat daleko důležitější prohřešky.
A to s tím `se` a `ze` bych sice také rád viděl zachováno, ale fakt je, že to běžný jazyk už nerozlišuje a Ústav pro jazyk český nedělá a neprosazuje pravidla nýbrž jen zaznamenává skutečný stav jazyka.
jeden z dnešních nešvarů je nerozlišování `ji` a `jí`. Jsem zvědav, kdy se to promítne do pravidel.
No, právě. Přespříliš uvolněná pravidla vedou i k tomu, že polovzdělanci kašlou na rozdíl mezi ní/ní nebo ji/jí. Newspeak je na obzoru.
Mluvený a písemný jazykový projev má být co nejbližší. A každý jazyk provází evoluční posuny. A proto se dnešní čeština liší, a je to správné, od krasořečné češtiny Dobrovského a Jungmana.
Smiřte se s tím, že kde se napíše "z" a kam "s" nikdo už neřeší, takže s p.Olivou naprosto souhlasím.
Tyto zjednodušeniny ovšem vznikly proto, aby se bolševičtí vzdělanci nemuseli učit tak strašlivá pravidla. A tak se na to šlo metodou piš jak slyšíš. Podle sovětského (a i bulharského) vzoru. "Glavnyj vokzál íměni Uilzna."
Nešť, ale když už, tak jednotně. Podle pravidel můžete napsat desiluze i deziluze, desintegrace i dezintegrace, ale desinformace už je špatně. Jednotně vpřed, ale každej jinak.
Dnešní čeština se "díky" polovzdělaným novinářům mění na jakýsi argot.
V tomhle s panem Tatíčkem souhlasím.