Měli by mít homosexuálové právo adoptovat děti ? Múžeme odsoudit jednu skupinu lidí na základě jejich sexuální orientace ? Měli by mít právo osvojit si dítě svého partnera ? A co na to křesťané ? Je doopravdy pro dítě lepší dětský domov než aby mělo dva milující rodiče stejného pohlaví ? To a mnohem více se dočtete v tomto článku.
V posledních týdnech se opět rozvířila debata o adopcích homosexuálními páry a o právu osvojit si dítě partnera. Rozhodl jsem se, že přispěji svoji trochou do mlýna a uvedu zde několik důvodů, proč by homosexuálové (ne)měli mít právo adoptovat děti.
1.„Základní práva a svobody se zaručují všem bez rozdílu pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického či jiného smýšlení, národního nebo sociálního původu, příslušnosti k národnostní či etnické menšině, majetku, rodu nebo jiného postavení." Některé zákony ústavě evidentně odporují a divím se, že je ještě někdo nenapadl. Nemůžeme nikomu vzít možnost adopce. Nemůžeme nikoho vyřadit jenom kvůli jeho sexuální orientaci. Je to stejné jako kdybychom zakázali adopce např. křesťanům (největší odpůrci homosexuálů). Stát má rozhodovat o adopci podle toho, jestli jsou žadatelé/ky schopny dítěti poskytnout materiální, ale především citové zázemí. Všichni, a především děti potřebují lásku, a to jim žádný ústav,byť sebelepší, nedokáže poskytnout.
2. Údajná větší promiskuita - Nepopírám, že je o trochu větší, ale co je hlavní. Nikdy nemůžeme celou skupinu paušalizovat. Nemohu něco zakázat, protože existuje nebezpečí, že se stane něco zlého. Nemůžu zákat jezdit auty, protože se občas stane nehoda. Šance, že se něco pokazí je jak u homosexuálních, tak u heterosexuálních párů. Vždy musí sociální pracovnice posoudit daný případ. Rovná pravidla a kritéria pro všechny !!!
3. Nestabilita homosexuálních párů - Problém je téměř stejný jako předtím, takže jenom doplním. Dítě není hračka. K adopci dítěte vede velice komplikovaná a dlouhá cesta, takže pokud se pár (jakýkoli) rozhodne, že tuto cestu chce podstoupit, tak si musí být ohromně jist a jejich touha po dítěti obrovská, a tudíž je obava o nestabilitu nesmyslem.
4. Sexuální orientace dítěte - Jedná se opět o lichý argument. Dnes už je jasně prokázané, že se se sexuální orientací již narodíme. Homosexualita není nemoc !
5. Problémy ve škole - Bezpochyby to dítě bude mít těžší, problém by ale mělo stejně, protože je z dětského domova. Musím ale říci, že pokud rodiče dítěti svoji orientaci vysvětlí a dítě pochopí, že se za sexuální orientaci rodičů nemusí stydět a oni mu budou neustále prokazovat lásku, tak se s tím dítě bez problémů vyrovná. Neustále to pro něj bude lepší, než kdyby bylo v ústavu a nepoznalo, co je to rodičovská láska.
6. Mezi nebiologickým rodičem a dítětem vzníká ,,pouze" sociální vazba. Dle mého názoru ditě nepozná, kdo je jeho biologickým rodičem. Skvělým příkladem jsou babyboxy, do kterých matka dítě odevzdá nedlouho po porodu. Dítě se poté dostane do nové rodiny a ani netuší, že to nejsou jeho biologičtí rodiče.
Nemohu si odpustit komentář k hlavním odpůrcům homosexuálů, a to ke křesťanům. Mluvit o homosexualitě jako o chorobě, zle atd, organizovat pochod proti homosexuálům (oficiálně pochod pro rodinu) není správné, byť na to mají právo. Copak nemá správný křesťan milovat bližního svého ? Není náhodu hlavním bodem bible láska ?
Na závěr: Kvalita člověka se nemůže posuzovat podle jeho sexuální orientace či náboženství, ale podle jeho skutků. Pro dítě je zajisté nejlepší, pokud vyrůstá v tradiční rodině se svými biologickými rodiči. Pokud toto není možné a dítě je v dětském domové, tak není pochyb, že mu bude mnohem lépe u milujících rodičů stejného pohlaví. Lásku nelze ničím nahradit.
