Ukrajina vede osvobozovací válku

Na Ukrajině umírají lidé, protože se Ukrajina nevzdala. NATO se připravuje na možný nový druh války s Ruskem. Gruzie stále více usiluje o vstup do NATO.

Ano boje a mrtví na Ukrajině jsou strašní, ale je to důsledek ruské agresivní politiky, nikoliv toho, že se Ukrajinci brání. Lkaní médií nad krveprolitím na východní Ukrajině nahrává Rusku. Samozřejmě, že kdyby se Ukrajinci vzdali bez boje a jejich jednotky by se stáhly do Kyjeva a nechaly by své pohraničí Rusku, tak by k žádnému krveprolití, ztrátám civilistů a naštvání místních nedošlo. Jenže to by byla hanebná kapitulace a ustupování terorismu. Protože Putin je momentálně největší státní terorista. Obyvatelstvo východní Ukrajiny je jeho rukojmím a jeho agenti v této oblasti dělají onu teroristickou špinavou práci.

 Ještě smutnější je, že pokud by boje na východní Ukrajině skončily hned, jak mnozí byť v dobré víře žádají, tak by se zakonzervovala současná situace a ruské šance na anexi by se zase zvětšily. Ukrajinci musí bojovat proti separatistům a musí je porazit. A pokud separatistům vadí násilí a mrtví, tak ať se vzdají. Nemusí ty Ruské agenty pořád poslouchat.

 To, co teď dělá Ukrajina je osvobozenecká válka v pravém slova smyslu. Je to válka a ta není hezká a v jejím důsledky jsou mrtví a ranění a velké škody. Rusofilní propaganda o masakrech a genocidě jsou směšné. Když měli Ukrajinci ztráty, tak se Putinovi zastánci směji neschopnosti Ukrajinců. Když mají ztráty separatisté, tak sou Ukrajinci masoví vrazi. Prostě totální propagandistický přístup. 

 To je propaganda těch, co jsou z ruské politiky nadšeni.  Ale ti, kteří byli rozhořčeni nad ruskou politikou a nyní jsou zděšeni proléváním krve, by si měli uvědomit, že Rusko stejně jako třeba islamisté rozumí jenom síle a s pozice síly a násilí se s nimi musí jednat. Odmítám být pokrytec, a pokud volám po protiruském odporu, dobře vím, že je to za cenu zabíjení lidí. Bohužel. Ale za mrtvé, ať je skosí jakákoliv kulka, je vždy vinen agresor – Putinské Rusko.

 NATO je podle estonského ministra obrany připraveno čelit nové ruské taktice, která je patrná na Ukrajině. Svědčí o tom i zpráva o vyslání speciálních amerických sil do východní Evropy, které jsou určeny právě k tomuto druhu boje. NATO musí být připraveno na pronikání zelených mužíčků vojensky i politicky. Z politického hlediska musí takovéto pronikání brát jako intervenci a aktivovat kvůli tomu článek 5. Z vojenského hlediska musí být schopno řešit ostrahu hranice a counterinsurgency v oblastech s ruským obyvatelstvem, případně i v celých zemích, kde začali působit proruští ozbrojenci. Tohle se naučilo v Afghánistánu a zkušenosti z Války proti terorismu se dají využít i proti Rusku, protože Rusko nic jiného než státní terorismus neprovádí.

 Poté, co Rusko před šesti lety odtrhlo od Gruzie území, které chtělo, tak je „zbytek“ Gruzie homogenní zemí s jasně definovaným národním zájmem. A ten je jednoznačný. Vstup do NATO. Gruzie je domnívám se příklad země, kde by už Rusko se svoji taktikou uspět nemohlo, protože jeho zelení mužíci by tam již další spojence nenalezli. Z Ruské strany jsme slýchávali podobnou propagandu v případě Gruzie jako nyní v případě Ukrajiny. Minulý Gruzínský prezident byl taky označován za fašistu a stal se terčem nenávistné nebo hanlivé propagandy ruské mediální mašinérie. Naštěstí realita se dříve nebo později vždy prosadí. Používám raději slovo realita, než pravda, protože pravdu tu má každý svou. Ta je skutečně relativní a jen těžko se lidé shodují, co to je. Ale realita, ta je prostě daná. Jestli je noc nebo den, to je realita. A gruzínská realita je taková, že i když měl minulý gruzínský prezident diktátorské sklony, tak na rozdíl od Putina jeho éra skončila zcela standardně na základě voleb.

A světe div se, ani po té co v Gruzii zvítězila opozice, tak se gruzínský kurz nezměnil a Gruzie stále a ještě intenzívněji usiluje o vstup do NATO.