Ukrajina: postoje, úmysly a nesmysly

Chvála české zahraniční politiky. Jak poznat pravé ruské úmysly. O dalších internetových nesmyslech

To, že USA jasně vyhlásily, že nepovažuji Janukoviče za Ukrajinského prezidenta a že varovaly Rusko před intervencí, je v podstatě samozřejmost. To, že stejně rozhodný postoj zaujalo Česko a ministerstvo zahraničních věcí rovněž jednoznačně odmítlo uznat Janukoviče jako ukrajinského prezidenta už takový samozřejmost není. Česká republika v měla často problémy zaujímat jasná stanoviska. A to, že je toho od doby nástupu nového ministra zahraničí schopná, je důvod k radosti.

Tady nejde o to, jestli jsme příznivci ČSSD nebo TOP 09. jde o to, že je náš stát schopen se někam zařadit, do nějaké skupiny národu a přihlásit se k nějakým hodnotám. O zahraniční politice můžeme debatovat uvnitř a snažit se ji změnit, ale navenek je nutné být čitelní, důvěryhodní a rozhodní. A to se v posledních dnech daří. Aspoň něco, ne?

Další věc, kterou mám na zahraniční politice rád, je nutnost její realističnosti. Bývá připomínáno, že pokud byl současný ministr zahraničí v opozici, brojil proti americké zahraniční politice. Nyní postupuje v naprostém souladu s ní, za což zaslouží pochválit.

A co zaslouží kritiku?

Třeba ta neustávající ruská a proruská propaganda. Rusko právě provádí přesně to, z čeho obviňovalo prostřednictvím své diplomacie, svých médií a svých sympatizantů Západ. Dokonce by se dalo říct, že pokud byste chtěli nějaký popis ruské zahraniční politiky, stačí si přečíst ruskou státní propagandu. Největší problém ruské politiky je, že zamrzla ve studené válce a většina ruských politiků uvažuje stylem studené války. A je stále přesvědčeno, že současný vztah mezi západem a Ruskem je studená válka. Nebo studený mír. A Západ může mačkat tlačítko restart do alelujá, ale pokud bude v Rusku u moci politická garnitura, jejíž státní ideologii je boj proti imaginárním nepřátelům Ruska, díky které je v Rusku udržovaná tyranie, nikdy s tím nic neudělá. Rusko je potřeba zadržovat pomocí spojenectví okolních států a to tak dlouho dokud tam taky nedojde k demokratické revoluci, která jej zařadí k naší civilizaci.

Pomiňme skutečnost, že ti samí lidé, kteří nás varovali před "fašistickými hordami", které "nezákonně obsazují v Kyjevě budovy" na což se dá odpovědět jen "střelbou ze strany bezpečnostních jednotek" teď, když někdo obsazuje budovy na Krymu, mlčí, případně ještě kritizují Ukrajinu "za agresi na Krym". Jak se však tato "agrese" na vlastní území (!) projevuje, nám nevysvětlí. Každopádně "nezákonné obsazování budov" jim najednou nevadí a nevolají po střelbě do lidí.  Ale to je jedno, to je ta propaganda.

Dovedete si představit, jak by to vypadalo, kdyby americké, německé nebo polské komando obsadilo nějaký strategický bod ve Lvově? Jak by reagovalo Rusko a jak by reagovala veřejnost? Když to však dělají Rusové, nikoho to příliš nevzrušuje. Zdá se mě to krajně nespravedlivé. Dokonce se nejdou hlupáci, kteří navzdory tomu, že Rusové infiltrují na Ukrajinu, se neustále zaklínají americkým imperialismem. To jsou ale lidé, kteří budou bojovat, proti USA ještě ve chvíli, když budou ležet pod pásem ruského tanku. S tím asi nic nenaděláme.